Komerční prezentace Aktual.: 10.02.2025 12:34
Praha – Snížit počet malých škol zřizovaných obcemi nebo zavést možnost takzvané komplexní profilové práce s obhajobou, která by mohla být alternativou školní části maturity, by měla novela školského zákona, kterou ve středu projedná vláda. Novela přináší mimo jiné i návrh pravidel kombinované výuky, tedy střídání prezenční a distanční výuky, rozšiřuje možnost nahradit školní maturitní zkoušku standardizovaným certifikátem a věnuje se i většímu zapojení zaměstnavatelů do praktického vzdělávání.
Pokud obec zřizuje dvě a více škol, každá by podle návrhu měla mít k 30. září nejméně 180 žáků alespoň jednou v posledních třech letech. Novela by měla začít platit od ledna 2026, minimální počty žáků alespoň jednou v posledních třech letech by školy musely splňovat nejpozději do 1. ledna 2029, vyplývá z návrhu. Úprava by se nevztahovala na obce, které mají jednu školu, na speciální školy nebo školy, které vyučují v jazyce národnostní menšiny. Podle ministerstva školství by se dotkla 2055 škol, které nejsou jedinou školou zřizovanou obcí. Jde podle něj o 32 procent všech škol zřizovaných obcemi, uvedlo ve zprávě RIA. Původní malé školy by zůstaly zachované, fungovaly by pod jedním spojeným ředitelstvím, jejich dostupnost se tak podle úřadu nesníží.
Novela také přináší možnost nové formy školní maturitní zkoušky. Žáci by si v oborech, u kterých tak stanoví nařízení vlády, mohli zvolit takzvanou komplexní profilovou práci, součástí této formy by byla obhajoba práce. Žáci by měli možnost pracovat na profilové práci v prostředí firmy, a získat tak praktické zkušenosti a odborné znalosti. Zda škola bude tuto možnost nabízet, by záleželo na řediteli.
Návrh přináší i možnost nahradit školní maturitní zkoušku nebo její část certifikátem, jít by mohlo o zkoušku z cizího jazyka i z dalších vzdělávacích oblastí, například z IT dovednosti. O tom, zda a jakou standardizovanou zkoušku budou moci v dané škole žáci k nahrazení některé zkoušky školní části maturity využít, by rozhodovali ředitelé. Také budou moci stanovit, zda lze nahradit celou zkoušku nebo její část. Možnost nahradit školní zkoušku z cizího jazyka certifikátem mají žáci už nyní. Zda jim to škola umožní, záleží na řediteli.
Novela přináší i návrh pravidel kombinované výuky, tedy plánovaného střídání prezenční a distanční výuky. Kombinovanou výuku by podle návrhu mohly uskutečňovat ZŠ, SŠ, konzervatoře či například vyšší odborné školy a základní umělecké školy. Využívat by se nemohla v první až třetí třídě ZŠ, vyplývá z návrhu. Zařazení žáka do kombinované výuky je podle ministerstva podmíněné souhlasem zákonného zástupce, případně zletilého žáka.
Novela by měla upravit například i konkurzy na ředitele škol a posílit roli České školní inspekce ve vztahu k zajišťování kvalitního vedení škol. Funkční období stávajícího ředitele by nově zanikalo automaticky při jmenování nového ředitele. Pokud by konkurz vyhrál dosavadní ředitel, nebylo by nutné ho odvolat a znovu jmenovat.
