Aktual.: 12.07.2025 09:00
Praha – Podpora kolektivního vyjednávání by se měla v příštích letech zvýšit. Vyšší by měl být příspěvek státu i evropské dotace na projekty, které by vedly k rozšíření kolektivních smluv na víc zaměstnanců. Počítá s tím návrh plánu na podporu kolektivního vyjednávání, který by měla projednat vláda. Dokument má ČTK k dispozici. Podle něj kolektivní smlouvy kryjí v Česku asi 35 procent zaměstnanců, cílem je zvýšit podíl na 80 procent. Podle odborů si lidé ve firmách s kolektivní smlouvou vydělali v roce 2023 v průměru o 90.408 korun víc než v podnicích bez smlouvy, odpracovali za měsíc průměrně o pět hodin méně.
Kolektivního vyjednávání a minimálních mezd se týká evropská směrnice. Podle ní by kolektivní smlouvy měly v členských státech chránit čtyři pětiny pracovníků. Země, které této hranice nedosahují, mají připravit do konce letošního roku plán kroků ke zlepšení stavu. Navrhovaný dokument projednala ve čtvrtek tripartita. Podle ministra práce Mariana Jurečky (KDU-ČSL) by se jím vláda měla zabývat do konce září, do konce roku by ho pak měla zaslat Evropské komisi. „Od roku 2026 se budou kroky realizovat. Je tady poměrně široká shoda, jak chceme podporovat kolektivní vyjednávání a pokrytí zaměstnanců kolektivními smlouvami,“ uvedl Jurečka.
Podle odborářů nebude možné pokrytí 80 procent dosáhnout. Předáci mají k nastavení výhrady. Prosazují třeba obnovení odpočtu členských příspěvků odborových organizací od základu daně, zrušil to vládní konsolidační balíček. Zaměstnavatelé odborářský požadavek podpořili. Podle šéfa Svazu průmyslu a dopravy Jana Rafaje se podařilo směrnici do Česka přenést bez domácích zpřísňujících zásahů.
Podle navrhovaného plánu se dotace z programu Zaměstnanost+ na podporu vyjednávání zvýší ze 100 na 400 milionů korun. Z toho 307 milionů korun dá EU, 73 milionů korun stát a 20 milionů odboráři a zaměstnavatelé. Žádosti o peníze bude možné podávat do půlky příštího roku, projekty mají skončit do konce roku 2028.
Pokrytí zaměstnanců kolektivními smlouvami se sleduje v systému o průměrném výdělku na vzorku respondentů, výsledek se dopočítává. Chybí zatím údaje o typu kolektivní smlouvy či o jednotlivých odvětvích. Příští rok se k analýze využije dosavadní postup, od roku 2027 přesnější data z jednotného měsíčního hlášení zaměstnavatelů.
Příspěvek státu na sociální dialog se příští rok zvedne na 40 milionů korun, třetina z toho má podpořit uzavírání kolektivních smluv. Tripartita se může dohodnout na zvýšení částky. V příštích letech přezkoumají odboráři a zaměstnavatelé předpisy a zákony k odborové činnosti a kolektivnímu vyjednávání. Navrhnou případné změny. Vzniknou informační weby.
Směrnice se už promítla do loňské novely zákoníku práce. Zavedla se valorizace minimální mzdy či upravila pravidla působení více odborových organizací ve firmě, kolektivní smlouvy vyššího stupně se rozšířily na další zaměstnavatele či se zvedl příspěvek státu na sociální dialog.
