Komerční prezentace Aktual.: 2.10.2024 11:15
Praha – Vláda dnes projedná program podpory pro firmy, jejichž zaměstnanci kvůli povodním nemohou pracovat, ať už z důvodu zastavení provozu firem nebo kvůli opravě vlastního majetku. Na kompenzaci mzdových nákladů by měla uvolnit miliardu korun. Novinářům to před jednáním kabinetu řekl ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS). Podle něj se možná také ještě upraví podmínky programů Národní rozvojové banky (NRB) na pomoc firmám zasaženým povodní, které kabinet představil minulý týden.
Podle Stanjury se firmy v oblastech zasažených povodněmi potýkají s tím, že část jejich zaměstnanců nemůže pracovat. Týká se to až 80.000 pracovních míst. „Jsou pro to dva důvody. Buď ta firma nemůže fungovat, je přímo zasažena (povodní). Na druhé straně jsou zaměstnanci, kteří, i když firma funguje, se musí starat o vlastní majetek,“ řekl ministr. Zaměstnanci jsou v obou případech takzvaně na překážkách, kdy jim zaměstnavatel vyplácí část mzdy. Vládní program by měl podle Stanjury část těchto mzdových nákladů firmám kompenzovat.
Už v neděli v České televizi Stanjura naznačil přípravu programu na podporu firmám, jejichž zaměstnanci nemohou kvůli povodním do práce. Uvedl přitom, že příjem žádostí prostřednictvím úřadů práce bude do 31. října, možná se prodlouží.
Ministr financí dnes také zopakoval, že vláda už minulý týden rozhodla o podpoře firem zasažených povodněmi prostřednictvím NRB. Banka poskytne podnikatelům záruky za jejich úvěry, objem záruk bude až 3,5 miliardy korun. Kromě toho NRB nabídne malým a středním firmám zvýhodněné úvěry v rozsahu 500.000 korun až 100 milionů korun, jejichž úroky budou pod tržní úrovní. Dnes Stanjura doplnil, že by splatnost těchto úvěrů měla být 15 let a první splátka by měla být odložena o 12 až 24 měsíců.
Ministr zároveň připustil ještě možné úpravy v programu NRB na zvýhodněné úvěry. Podle něj je možné, že míra zvýhodnění se bude odvíjet od velikosti firem, kdy menší firmy budou zvýhodněny více než větší. Vláda chce také debatovat o možnosti, že by se při splnění určitých podmínek mohla v budoucnu část jistiny úvěru změnit v dotaci, podnikatelé by ji pak nemuseli splácet. Podle Stanjury tuto možnost využívaly i některé západoevropské státy k podpoře firem v době pandemie covidu-19.
