Aktualizace: 4.05.2024 06:40
Praha – Ošetřovné by od příštího roku mohli mít i živnostníci a dohodáři s nemocenským pojištěním. Vedle nemocenské by se měly elektronicky začít vyřizovat i mateřská, otcovská a běžné i dlouhodobé ošetřovné. Počítá s tím navrhovaná novela o nemocenském pojištění, kterou se chystá v úterý projednávat vláda. Norma ukotvuje také integrovaný informační systém ministerstva práce, který zahrne systémy jednotlivých resortních úřadů.
Ošetřovné by od příštího roku měly mít i osoby samostatně výdělečně činné (OSVČ). Pobírat by ho mohli také dohodáři či lidé se zaměstnáním malého rozsahu. Museli by ale platit aspoň předchozí tři měsíce nemocenské odvody. U živnostníků by stačila i kratší doba, pokud by byli předtím zaměstnaní a do osmi dnů po odchodu z práce by se přihlásili k hrazení odvodů.
E-neschopenky u nemocenské se v Česku zavedly od roku 2020. Podle novely by se elektronicky měly začít vyřizovat od příštího roku podobně i statní nemocenské dávky, a to mateřská, běžné i dlouhodobé ošetřovné, vyrovnávací příspěvek v těhotenství a mateřství a otcovská.
Pokud lékař rozhodne o mateřské či ošetřovném, pošle potvrzení sociální správě. Podobně by měli postupovat s ošetřovným i hygienici při nařízení karantény či školy a školky při svém uzavření. Zapojit by se měli také zaměstnavatelé, kteří ohlásí otcovskou či jinou událost svého zaměstnance. Osoby samostatně výdělečně činné (OSVČ) pak budou sociální správu žádat elektronicky samy. Formuláře bude možné posílat přes ePortál České správy sociálního zabezpečení.
Do doby pro nárok na mateřskou by se mělo započítávat i úspěšně dokončené doktorandské studium. Ženy, které nemají nárok na mateřskou, by mohly být na nemocenské. Lékař by jim mohl vystavit neschopenku šest týdnů před porodem a na šestinedělí.
Novela upravuje také postup při žádosti OSVČ o snížení měsíčního vyměřovacího základu či pro neplacení záloh při poklesu příjmu aspoň o třetinu ve srovnání s předchozím rokem.
Promlčecí lhůta se mění na prekluzivní, desetileté období se má zkrátit na šest let. Dluh na pojistném a penále do 300 korun by měla sociální správa škrtnout. Teď je to do sta korun. Upravit se má resortní integrovaný informační systém, zastřešovat má systémy jednotlivých úřadů.
Podle podkladů k zákonu by po zavedení ošetřovného pro OSVČ a dohodáře mohlo přibýt případů zhruba o 2,5 procenta. Výdaje by se mohly ročně zvednout asi o 29 milionů korun. Autoři návrhu podotkli, že se od letoška po obnovení nemocenského pojištění pracovníků zvýší příjem z odvodů.
Úprava systémů a aplikací pro elektronické vyřizování nemocenských dávek by měla stát podle ministerstva práce asi 131,8 milionu korun s DPH. Využít se mají peníze z Národního plánu obnovy. Stát pak má pokrýt provozní náklady asi 18,2 až 29,7 milionu korun ročně. Další výdaje na digitalizaci a ostatní aplikace by měly činit 13 až 54,5 milionu korun.
