Aktual.: 23.08.2026 06:10
Praha – Podpora penzijního spoření pro mladé klienty by se měla od příštího roku zvýšit, zároveň by měly klesnout poplatky odváděné penzijním společnostem. Předpokládá to návrh zákona o doplňkovém penzijním spoření, který v pondělí projedná vláda. Ministerstvo financí předpokládá, že změna pravidel zvýší atraktivitu penzijního spoření u mladých lidí a umožní efektivnější zhodnocování peněz. Penzijní společnosti kritizovaly plánované omezení poplatků, podle nich hrozí, že tak nepokryjí své náklady.
Zákon předpokládá, že se pro klienty do 29 let zdvojnásobí státní podpora na 40 procent vložené částky. Zároveň by se u spoření založeného pro děti měl snížit limit pro přiznání státní podpory z 500 na 100 korun měsíčně. Spořící také budou moct do dosažení 36 let jednorázově vybrat z penzijního spoření třetinu svých úložek, aniž by přišli o státní příspěvky nebo museli částku dodatečně zdanit. Náklady na úpravu státních příspěvků odhaduje ministerstvo na 1,1 až 1,6 miliardy korun ročně.
U spoření se bude nově využívat takzvaná strategie životního cyklu. Při ní se budou prostředky klientů do 50 let investovat zejména do akcií, které přinášejí vyšší zisk. Poté bude postupně růst podíl investic do konzervativnějších nástrojů, které jsou méně rizikové k výkyvům hodnoty. Tato strategie by měla zajistit významnější zhodnocení vložených peněz v úvodní etapě investování a jejich větší ochranu v době před výplatou naspořené částky.
Zákon dále snižuje poplatky odváděné penzijním společnostem u většiny typů fondů. Zruší se u nich poplatek za výkonnost a pro poplatek za správu se stanovuje strop 0,5 procenta. Jedinou výjimkou jsou alternativní fondy, kde se pravidla poplatků nemění.
Proti snížení poplatků vystupovaly penzijní společnosti. Varovaly, že kvůli snížení poplatků budou muset omezovat distribuční kanály, což povede k úbytku nabírání nových klientů. Upozornily také, že by mohly ve snaze uspořit náklady přesměrovat investice pouze do amerických ETF fondů, takže by peníze nebylo možné využít pro budování české infrastruktury.
Posílení investic penzijních fondů do české dopravní, sociální a zdravotní infrastruktury navrhovali v připomínkovém řízení také zástupci firem a obcí. Ministerstvo financí ale upozornilo, že tyto investice umožňuje už současný zákon v rámci alternativních fondů, úprava zákonných pravidel proto není nutná.
Zákon také navrhuje, aby do konce roku 2036 ukončily činnost transformované penzijní fondy, v nichž má stále prostředky zhruba 1,7 milionu lidí. Jejich nastavení, kdy musí v každém roce vykázat kladné zhodnocení prostředků, vede k příliš konzervativním investicím a malému celkovému zhodnocení peněz. Zbývající klienti v těchto fondech budou od roku 2037 automaticky převedeni do konzervativních fondů doplňkového penzijního spoření.
Smlouvu o penzijním spoření má v současnosti podle ministerstva zhruba 3,9 milionu lidí. Penzijní společnosti spravují majetek v celkovém objemu 660 miliard korun.
‚;
} else {
let zoneId = ‚78406‘;
zoneId = (zoneType === ‚autonaelektrinu‘) ? ‚230106‘ : zoneId;
div.innerHTML = “;
}
}