Komerční prezentace Aktualizace: 6.04.2024 08:50
Praha – Zřízení dětského ombudsmana a národní lidskoprávní instituce (NHRI) je hlavním cílem novely zákona o veřejném ochránci práv, kterou projedná ve středu vláda. Podle dřívějšího vyjádření ombudsmana Stanislava Křečka je Česko kritizováno za to, že tyto orgány dosud nezřídilo a patří k menšině států, které je v Evropě nemají. Materiál dostává vláda v několika podobách podle náročnosti na rozpočet, ministerstva se v názoru na preferovanou variantu v připomínkovém řízení neshodla.
Ministr pro legislativu Michal Šalomoun (za Piráty) v návrhu napsal, že nynější činnost ombudsmana se částečně náplni práce lidskoprávní instituce podobá, ale nenaplňuje ji beze zbytku. „Zákon veřejnému ochránci práv totiž doposud neukládá, aby systematicky sledoval a hodnotil naplňování základních práv v oblasti státní správy, byť se fakticky ochraně mnohých základních práv a svobod věnuje ve svých zjištěních především na podané podněty,“ stojí v novele.
Posílení působnosti ombudsmana o úkoly NHRI podstatně rozšíří jemu svěřené úkoly, uvádí důvodová zpráva. „Na druhou stranu je třeba dodat, že se bude jednat o úkoly jiného druhu, než byly původní (klasicky) ombudsmanské. Agenda národní lidskoprávní instituce nespočívá primárně v šetření jednotlivých porušení práv a jejich nápravě, ale v systematickém sběru informací, jejich nezávislém a kvalifikovaném vyhodnocování, zpracovávání do podoby výzkumných zpráv, tematických či všeobecných monitorovacích zpráv,“ vysvětluje.
Novela počítá s tím, že ochránce práv dětí bude svou agendu vykonávat samostatně a nezávisle na ombudsmanovi. Jeho činnost se zaměří na ochranu dětí především podle Úmluvy o právech dítěte. Část budoucích úkolů ochránce práv dětí nyní ombudsman plní při své kontrolní činnosti orgánů sociálně-právní ochrany dítěte, v oblasti náhradní rodinné péče nebo při vyřizování stížností na poměry v zařízeních pro děti a dalších oblastech státní správy.
Ochránce práv dětí by se podle návrhu mohl zabývat stížnostmi na všechny úřady, orgány územní samosprávy, ale i fyzické a právnické osoby pověřené výkonem veřejné správy. „Kromě toho by ochránce práv dětí měl dětem poskytovat alespoň poradenskou činnost v případech stížností proti subjektům, které nebudou spadat do jeho působnosti,“ stojí v materiálu. Za příklad dává například organizátory volnočasových aktivit.
Materiál obsahuje čtyři varianty podle nároků na státní rozpočet. Roční náklady na výkon funkce ochránce práv dětí se ve všech případech pohybují mezi 4,5 a 4,9 milionu korun. Na rozšíření působnosti ombudsmana počítá nejširší první varianta s jednorázovými náklady 36,6 milionu korun, trvalé výdaje zahrnující například platy zaměstnanců by činily 18,5 milionu. V nejlevnější čtvrté variantě se počítá s jednorázovými náklady 1,6 milionu a trvalými náklady přesahujícími 578.000 korun.
Kancelář veřejného ochránce v připomínkovém řízení trvala na tom, že k zajištění plnohodnotného výkonu činnosti národní lidskoprávní instituce a ochránce práv dětí je přijatelná pouze první varianta. „Představu, že výkon nových rozsáhlých agend může kancelář zcela nebo z větší části zajistit reorganizací svých stávajících zdrojů, považuji za nerealistickou,“ píše v připomínce Křeček. Zatížení kanceláře ombudsmana úkoly bez adekvátního navýšení personálních zdrojů označuje za nemožné.
Ministerstvo financí naopak kritizovalo všechny varianty s tím, že s ohledem na konsolidaci veřejných financí nelze připustit, aby novinky prohloubily deficit rozpočtu. „Připomínáme, že toto rozšíření působnosti veřejného ochránce práv není součástí programového prohlášení vlády. Důvodová zpráva neukazuje přesvědčivě, že by ČR byla k tomuto kroku přímo vázána svými mezinárodními závazky,“ napsalo MF. Kritizovalo i to, že návrh jde proti snaze o redukci agend a úspory ve veřejném sektoru.
Stávající ombudsman dále trvá na tom, aby nadále vydával statut ombudsmanské kanceláře, který by musel konzultovat s ochráncem práv dětí a svým zástupcem. Nesouhlasí s navrhovanou variantou, že by statut schvalovali společně většinou hlasů.
