Vláda projedná zvýšení rodičovského příspěvku či novelu o dálničních známkách

Se zvýšením rodičovské pro rodiče dětí narozených po 1. lednu 2027 počítá novela o státní sociální podpoře. Místo nynějších 350.000 by měli dostat 400.000 korun, na dvojčata a vícerčata 800.000 místo 700.000 korun. Na přidání by podle ministerstva práce bylo příští rok potřeba 230 milionů, od roku 2030 při plném zavedení a nízkém počtu narozených z posledních let ročně asi 3,6 miliardy korun.

Souhlasné stanovisko asi vláda zaujme k senátnímu návrhu, aby jednodenní dálniční známka platila 24 hodin, nikoliv do půlnoci v den zakoupení. Novela má podle senátorů pomoci řidičům, kteří dálnice běžně nevyužívají, ale nárazově potřebují projet přes některou z dálnic v noci. Za současných podmínek si musí v případě, že se jízda protáhne přes půlnoc, koupit jednodenní známku za plnou cenu na dva dny, i kdyby šlo o pár minut, připomínají senátoři. Podle ministerstva dopravy si řidiči mohou koupit desetidenní známku, která je jen o 70 korun dražší než jednodenní.

Státní úhrada čistých nákladů na základní služby poskytované Českou poštou se asi sníží z nynějších až dvou miliard korun ročně nejvýše na 1,5 miliardy korun. Pokles hraniční částky předpokládá novela skupiny poslanců koaličního hnutí ANO, kterou vláda pravděpodobně podpoří. Předloha také posouvá některé termíny související s elektronizací veřejné správy.

Na programu vlády je i nové nařízení, kterým by se měla řídit regulace cen pohonných hmot. Norma, jejíž vydání umožnil nově přijatý zákon o regulaci cen, nahradí předchozí regulaci vydanou ministerstvem financí. Změna je ale pouze formální, nemění se způsob výpočtu cen ani doba trvání regulace do konce května.

Postihy za narušování životního prostředí by se měly výrazně zvýšit, a to až na deset let vězení. Novela trestního zákoníku rovněž mění definice současných environmentálních trestných činů a zavádí některé nové včetně postihování pachatelů takzvaných ekocid, tedy nejzávažnějších forem ekologických katastrof. Lhůta k zavedení dané evropské směrnice do českého právního řádu vyprší příští týden, konkrétně 21. května.

Předpis, podle něhož by ženy měly tvořit ve vedení velkých firem aspoň třetinu, projednávala už minulá Sněmovna. V závěrečném čtení ale poslanci projednávání přerušili a schválení se do voleb nestihlo. Loni v prosinci jednala vláda premiéra Petra Fialy (ODS) v demisi o tom, že by novelu poslala nové Sněmovně, ale neschválila ji. Úřad vlády uvádí, že unijní pravidla převádí v minimalistické podobě.

Lhůta pro převedení pravidel příslušné směrnice do českých zákonů uplynula koncem předloňského roku a ČR již čelí řízení pro nesplnění povinnosti. Evropská komise koncem letošního dubna přijala odůvodněné stanovisko, což je předpoklad pro podání žaloby k Soudnímu dvoru EU. Česku by pak hrozila sankce i při dodatečném přijetí pravidel. Kabinet asi bude usilovat o zrychlené projednání Sněmovnou.

Vláda by se mohla zabývat i výběrem nového náčelníka generálního štábu české armády. Jmenuje ho prezident na návrh vlády a po projednání ve sněmovním výboru pro obranu. Od července 2022 post zastává Karel Řehka. Funkční období trvá obvykle čtyři roky, jde o nejvyšší vojenskou funkci v zemi. Náčelník generálního štábu je podřízený ministru obrany, odpovídá za velení, připravenost a rozvoj ozbrojených sil.

‚;
} else {
let zoneId = ‚78406‘;
zoneId = (zoneType === ‚autonaelektrinu‘) ? ‚230106‘ : zoneId;
div.innerHTML = “;
}
}