Vláda schválila návrh koaličních poslanců na zrušení nominačního zákona

Nominační zákon vstoupil v platnost v lednu 2020. Uchazeči o místa v orgánech státních a polostátních firem podle něj procházejí až na výjimky ministerským výběrovým řízením a všichni hodnocením před vládním výborem. Jeho postavení je ale pouze poradní. Ministrům dává zákon prostor rozhodnout jinak, postoj ale musí v tom případě zdůvodnit. Vládní výbor může zcela odmítnout kandidáty, kteří nesplňují zákonné podmínky, k nimž patří trestní bezúhonnost a v některých případech i bezpečnostní prověrka.

Tejc řekl, že šlo o nesystémové opatření. Vládní výbor byl podle něj poradní, ale dával doporučení ministrům a zasahoval jim do kompetencí. „Mělo to dopad na rozpočet. Nicméně neznamená to rozhodně, že by vláda rezignovala na to, aby principy výběru nebyly transparentní. Prioritou bude odbornost,“ dodal.

Zrušení navrhli vládní poslanci Zuzana Ožanová a Patrik Pařil (oba ANO) a za Motoristy Renata Vesecká. Podle nich zákon nenaplňuje deklarovaný účel a má nedostatky. K návrhu se dodatečně připojil i poslanec SPD Jaroslav Foldyna.

„Ten nominační zákon byl kdysi navržen, dneska nás to zdržuje. Dnes říkáme, že když ministr navrhne někoho do struktur pod ním, tak je za to odpovědný, a nějaké doporučení tohoto orgánu, který nezasedá pravidelně, ztrácí smysl,“ řekl na tiskové konferenci premiér Andrej Babiš (ANO).

Nominační zákon se týká společností, v nichž má stát majetkovou účast, státních podniků, národního podniku Budějovický Budvar a Správy železnic.

Návrh ve Sněmovně podle dřívějších informací nepodpoří opoziční Piráti ani občanští demokraté. Piráti v tiskové zprávě uvedli, že cílem nominačního zákona bylo omezit politické trafiky, zveřejňovat jména nominantů i zápisy z jednání výboru a posílit kontrolu nad tím, kdo rozhoduje o strategických firmách.

„Zrušení nominačního zákona je krok zpět. Pokud dnes vláda tvrdí, že jde jen o odstranění byrokracie, ve skutečnosti tím otevírá dveře návratu trafik a zákulisních dohod. Stát spravuje majetek nás všech a klíčové pozice musí obsazovat kompetentní lidé na základě transparentních pravidel, ne podle politické loajality,“ uvedla poslankyně Kateřina Stojanová (Piráti).

Piráti také za problematický označili způsob předložení návrhu, kdy nejde o vládní návrh s meziresortním připomínkovým řízením, ale o poslaneckou iniciativu.

Předseda klubu ODS Benda dnes na tiskové konferenci řekl, že ODS nehlasovala pro tento zákon, když ho Sněmovna přijímala, ale během čtyř let vládnutí ho respektovala. Všichni nominanti podle něj procházeli výborem pro personální nominace. Poznamenal, že vláda by zřejmě mohla mít problém se svými nominanty z Agrofertu. „Předvádějí nám: Nerušit, vládneme,“ řekl na adresu vlády.

Předkladatelé uváděli několik důvodů pro zrušení zákona. Postrádá podle nich mimo jiné koncepční vymezení okruhu podniků, na které se vztahuje. Dalším je například to, že ze zákona podle nich nevyplývá povinnost respektovat výsledky postupů, které tato legislativa upravuje. Právní úprava se podle předkladatelů také soustřeďuje na vymezení postavení a působnosti Výboru pro personální nominace, které bylo převzato z dřívějšího statutu výboru ustaveného v roce 2014.

‚;
} else {
let zoneId = ‚78406‘;
zoneId = (zoneType === ‚autonaelektrinu‘) ? ‚230106‘ : zoneId;
div.innerHTML = “;
}
}