Komerční prezentace Aktual.: 19.03.2025 16:33
Praha – Zvláštní dlouhodobý pobyt v ČR budou moct získat Ukrajinci s dočasnou ochranou a ročním příjmem nad 440.000 korun. Příslušné nařízení schválila vláda, informovala o tom na svém webu. Podle podmínek bude moct být zvláštní dlouhodobý pobyt udělen dál jen těm, kteří jsou bezúhonní, žijí v Česku s dočasnou ochranou alespoň dva roky a od loňského července nepobírají humanitární dávky. K návrhu vypracovanému ministerstvem vnitra mají výhrady Konsorcium nevládních organizací pracujících s migranty a Kancelář veřejného ochránce práv, podle kterých tyto podmínky splňuje úzký okruh uprchlíků. Vláda dnes mimo jiné také odmítla návrh Karlovarského kraje na zřízení vysoké školy.
Ministerstvo uvedlo, že zvláštní dlouhodobý pobyt není pobytové oprávnění řešící pobyt po skončení dočasné ochrany, ale jde o doplňkovou variantu k trvající dočasné ochraně. Ti, kdo podmínky nesplní nebo o přechod do imigračního režimu zájem neprojeví, nadále setrvají v režimu dočasné ochrany. Opatření má podle úřadu sloužit jako motivace k další integraci pro soběstačné a dobře adaptované uprchlíky. Zvláštní dlouhodobý pobyt umožňuje novela zákona lex Ukrajina.
Podmínkou pro zvláštní dlouhodobý pobyt je bezúhonnost. Uprchlík by musel být v Česku nejméně od konce března 2023. Od loňského července by nesměl pobírat humanitární dávku. V ČR by musel mít zaměstnání či podnikat a platit daně a odvody, na zdravotním pojištění by nesměl mít nedoplatky. Minimálně by musel mít příjem 440.000 korun hrubého za rok. Za každou další společně registrovanou osobu by se částka navýšila o 110.000 korun. Děti by musely chodit v ČR do školy. Podmínky, jejichž splnění je předpokladem pro získání zvláštního dlouhodobého pobytu, autoři nařízení podle předkládací zprávy konstruovali s přihlédnutím ke standardním podmínkám, které musí cizinec pro získání pobytu v České republice splnit. Ředitelka Konsorcia nevládních organizací pracujících s migranty Andrea Krchová však v únoru uvedla, že jsou podmínky v návrhu nastaveny velmi přísně. Původní odhady ministerstva vnitra podle Krchové byly, že o změnu bude žádat zhruba 20.000 lidí.
Konsorcium spolu s Kanceláří veřejného ochránce práv považují za lepší řešení, aby měli uprchlíci možnost přejít na všechny existující typy pobytů. Podle vnitra by ale tento požadavek vyžadoval změnu zákona.
Od začátku konfliktu na Ukrajině před třemi lety do konce minulého roku vydalo Česko dočasnou ochranu celkem 659.970 lidem. Z unijních zemí je ČR dlouhodobě státem, který hostí nejvíce ukrajinských uprchlíků v přepočtu na velikost populace. V prosinci jich v Česku bylo přibližně 36 na každých tisíc obyvatel, uvádí zpráva. Dočasnou ochranu má téměř 400.000 uprchlíků z Ukrajiny, která již více než tři roky čelí ruské agresi.
Vláda odmítla návrh Karlovarského kraje na vznik vysoké školy
Vláda podle očekávání zaujala negativní stanovisko k návrhu zastupitelstva Karlovarského kraje na zřízení veřejné vysoké školy. Novinářům to po zasedání řekl ministr školství Mikuláš Bek (STAN). Návrh kraje se v připomínkovém řízení setkal s výhradami z jeho úřadu, z ministerstva financí a od ministra pro vědu. Kabinet však podle Beka dlouhodobě podporuje, aby v kraji měla sídlo vysokoškolská vzdělávací instituce. Odkázal na to, že je nutné prostudovat projekt Západočeské univerzity, která navrhuje zřízení vysokoškolského ústavu v Karlových Varech. Karlovarský kraj pod vedením ANO se ale rozhodl jít vlastní cestou zákonodárné iniciativy.
Vláda považuje za nutné zvážit, zda je vhodnější zřídit novou samostatnou součást již existující vysoké školy, nebo postupovat cestou zřízení nové samostatné veřejné vysoké školy. „Vhodnou cestou není působení poboček. V Karlových Varech by měla vzniknout instituce, která by tam měla sídlo, místní lidi a byla partnerem kraje i v dalších otázkách v regionu,“ míní Bek. V případě zřízení nové vysoké školy by se podle kabinetu mělo postupovat cestou vládního návrhu.
Návrh zákona zastupitelstva Karlovarského kraje je stručný a obsahuje tři paragrafy. Zřizuje Vysokou školu kraje Karlovarského. Škola bude ode dne účinnosti užívat majetek, který jí kraj pronajme, a to do doby, než na ni tento majetek převede. Bek dnes podotkl, že návrh má některé formální chyby. „Ale také neobsahuje část, která třeba specifikuje budovy, kde by ta vysoká škola sídlila,“ uvedl. To je přitom důležité kvůli vyčíslení finančních nákladů.
Jenže hejtmanka Karlovarského kraje Jana Mračková Vildumetzová (ANO) tvrdí, že návrh si kraj nechal posoudit i legislativním odborem Sněmovny, který v něm chyby nenašel. Jak ještě před jednáním vlády uvedla hejtmanka rozhodující pravomoc bude mít bez ohledu na stanovisko vlády Sněmovna. „Je jasné, že bude na posledním místě, protože to je sněmovní tisk 915, ale jakýkoliv poslanec může požádat o předřazení a to nemůžou ani kluby vetovat a musí se o takovém návrhu vždycky na půdě Sněmovny hlasovat,“ uvedla Mračková Vildumetzová.
„Samozřejmě jsme si vědomi toho, že úkol nebude určitě jednoduchý a je pro nás zákon důležitý, protože my v tuto chvíli můžeme ještě změnit projekt střední školy keramické a sklářské, kde musíme ministerstvu životního prostředí sdělit, že do toho projektu by popřípadě veřejná vysoká škola byla včleněna,“ uvedla Vildumetzová.
Cesty pro vznik vysoké školy v kraji jsou dvě, a to buď na základě změny zákona, nebo vznik vysokoškolského ústavu. Tato druhá varianta by podle Beka byla snadnější a rychlejší. Vysokoškolský ústav by nemusel procházet složitým schvalovacím procesem. „Vláda považuje za potřebné, aby se vedení kraje i ministerstvo školství podrobněji seznámily s nabídkou Západočeské univerzity,“ řekl. Nabídka si zaslouží vážné zhodnocení, před kterým se definitivně rozhodne, kterou cestou se vydat, doplnil.
Někteří členové vlády si za své odmítavé stanovisko již dříve vysloužili kritiku karlovarské hejtmanky. Bek se s ní dnes chystá sejít. Karlovarský kraj je jediným krajem ČR, kde nesídlí žádná samostatná veřejná vysoká škola. V kraji fungují pobočky či detašovaná pracoviště jiných veřejných vysokých škol.
