Aktual.: 7.09.2026 14:25
Praha – Střídání času bude pokračovat i v příštích pěti letech. Letní čas by měl do roku 2031 začínat stejně jako dosud poslední březnovou neděli a trvat do poslední neděle v říjnu. Vláda schválila nařízení s termíny. Na tiskové konferenci po jednání kabinetu to řekl premiér Andrej Babiš (ANO). Podle něj nemá Česko na časové posuny vliv, přebírá předpis EU. Časové střídání mělo v sedmadvacítce skončit v roce 2019, členské státy se ale na jednotném nastavení neshodly. Podle ministra práce Aleše Juchelky (ANO) by unie měla mít do konce letoška studii o dopadech časových posunů.
Příští rok se čas změní 28. března a 31. října, v roce 2028 pak 26. března a 29. října, v roce 2029 to bude 25. března a 28. října, v roce 2030 pak 31. března a 27. října a v roce 2031 zas 29. března a 26. října. Na jaře se ručičky či číslice na hodinách posunou ze 2:00 na 3:00, na podzim ze 3:00 na 2:00. Jarní noční směna bude o hodinu kratší, podzimní o hodinu delší. Čas v EU slaďuje kvůli dopravě a trhu směrnice. Letní čas pak zavádějí všechny evropské státy kromě Grónska, dvou norských ostrovů, Islandu, Ruska a Běloruska.
S časovými přechody nesouhlasí ministr pro prevenci a sport Boris Šťastný (Motoristi). Podle něj má posun dopad na zdraví. Požaduje, aby odpovědný resort v EU vyjednával o zrušení letního a ponechání jen zimního času. Ministerstvo práce v podkladech píše, že se v EU negativní vliv změny času na zdraví dosud neprokázal a experti popsali jen krátkodobé potíže u několika sledovaných lidí. Resort uvádí, že dopady naznačuje výzkum vnitřních biologických hodin. Podotýká ale také, že za letního času je díky světlu do pozdějších hodin možný pobyt a pohyb venku.
Evropská komise po sílící kritice střídání času uspořádala v létě 2018 veřejné konzultace. Podle ministerstva dorazilo 4,6 milionu odpovědí. Pro zrušení časových posunů se tehdy vyslovilo 84 procent respondentů. Podle návrhu se měl čas měnit naposledy v březnu 2019. Unijní státy se ale na nastavení neshodly. K tématu se loni vrátilo při evropském předsednictví Polsko. Navrhlo trvale letní čas s možností úprav po dvou letech. Výsledky unijní studie o dopadech se očekávají do konce letoška.
Letní čas měl snižovat spotřebu energie. Při zjišťování z roku 2007 většina dotázaných členských zemí uváděla, že vliv na zemědělství, dopravu či cestovní ruch je minimální. Někteří experti poukazují na dopady na zdraví a vnitřní hodiny. Za přirozený označují zimní čas s dřívějším rozedněním. Zastánci letního času argumentují tím, že se život proměnil, už se nezačíná pracovat s rozbřeskem a delší denní světlo se dá využít k relaxaci a sportu.
Podle průzkumu agentury STEM/MARK z roku 2023 by 40 procent dotázaných chtělo letní čas a 31 procent zimní. Zbytku to bylo jedno. Střídání času by zrušily dvě třetiny lidí v Česku.
K vydání nařízení s termíny zmocňuje vládu zákon z roku 1946. Přechod na letní čas se trvale zavedl v někdejším Československu v roce 1979.
‚;
} else {
let zoneId = ‚78406‘;
zoneId = (zoneType === ‚autonaelektrinu‘) ? ‚230106‘ : zoneId;
div.innerHTML = “;
}
}