Aktual.: 16.12.2024 10:44
Praha – Vláda se na středečním jednání po půl roce vrátí k národnímu klimaticko-energetickému plánu. Aktualizovaný dokument počítá například se zvýšením podílu obnovitelných zdrojů energie na spotřebě z 18 procent na 30 procent do roku 2030 či s ukončením spalování uhlí nejpozději do roku 2033. Z materiálu naopak oproti dřívější verzi vypadla část o systému emisních povolenek na paliva, což by zdražilo benzin. Vyplývá to z návrhu plánu, který má ČTK k dispozici.
Dokument vyžaduje EU. Česko má, stejně jako dalších 12 zemí EU, se schvalováním plánu zpoždění, Evropská komise kvůli tomu s ČR v listopadu zahájila řízení pro porušení unijního práva (takzvaný infringement).
Vláda už klimaticko-energetický plán jednou na stole měla. Kvůli nevyjasněným dopadům na ekonomiku ho však v červenci společně s Politikou ochrany klimatu a s aktualizovanou Státní energetickou koncepcí odložila. Někteří analytici tehdy varovali, že kvůli klimatickým dokumentům by mohlo v budoucnu hrozit například zavádění emisních povolenek i v dopravě nebo pro domácnosti a zvyšování nákladů na energie. Vláda odmítla, že by dokumenty zaváděly nová opatření, jež by vedla ke zdražování dopravy či energií, zároveň ale připustila, že je potřeba některé jejich části ještě doladit.
Nyní se kabinet vrátí k jednomu z těchto strategických dokumentů. Oproti jeho letní verzi je však nyní obecnější a méně konkrétní. Vypadla tak například část o kontroverzním systému s emisními povolenkami ETS 2, který měl rozšiřovat povolenky i na paliva či vytápění budov, což by zdražilo například benzin nebo zvyšovalo výdaje domácností na topení. Vláda se bude snažit systém na evropské úrovni odložit.
Další změnou je upravení cílů na pokles skleníkových plynů oproti roku 1990. Zatímco v letní verzi dokument počítal se snížením o 59 procent, nyní obsahuje pouze deklaraci o snižování emisí v souladu s unijním cílem Fit for 55. Podle odborníků tak vláda přešla k vágnější verzi tohoto cíle.
Jedním ze základních bodů plánu je navyšování obnovitelných zdrojů energie. V současnosti je jejich podíl na konečné spotřebě kolem 18 procent, do roku 2030 by se podle vládních plánů měl zvýšit na více než 30 procent. To bude vyžadovat rozvoj fotovoltaických a větrných elektráren. I to je však podle některých oborových organizací málo, protože tuzemský potenciál je podle nich vyšší.
Aktualizovaný plán dále počítá s ukončením spalování uhlí nejpozději do roku 2033 a s vytvořením plánu jeho náhrady. Energetické firmy ovšem avizovaly, že s uhlím skončí zřejmě už do roku 2030, protože se kvůli stoupajícím cenám emisních povolenek nevyplatí.
Plán také potvrdil, že jaderná energetika by v budoucnu měla mít společně s obnovitelnými zdroji hlavní roli v tuzemském energetickém mixu.
Energeticko-klimatické plány mají komisi informovat zejména o tom, jakým způsobem hodlají jednotlivé státy přispět k cílům unie v oblasti obnovitelných zdrojů a snižování emisí skleníkových plynů.
