Aktual.: 26.03.2025 14:01
Praha – Vláda se připojí k řízení, ve kterém Ústavní soud (ÚS) projednává návrh na zrušení nového trestného činu neoprávněné činnosti pro cizí moc. Vyplývá to z výsledků dnešního zasedání kabinetu. Vláda bude v souladu s doporučeními ministerstev spravedlnosti, vnitra i zahraničí usilovat o to, aby soud návrh 24 senátorů zamítl. V řízení před ÚS bude vládu podle návrhu zastupovat ministr vnitra Vít Rakušan (STAN).
Za neoprávněnou činnost pro cizí moc hrozí v základní sazbě až pětileté vězení, v případě válečného stavu až patnáctileté. Trestný čin se vztahuje na ty, kdo by pracovali pro cizí zemi nebo organizaci „v úmyslu ohrozit nebo poškodit ústavní zřízení, svrchovanost, územní celistvost, obranu nebo bezpečnost České republiky“.
Nový trestný čin se do novely o prodlužování ochrany uprchlíků z Ukrajiny dostal formou pozměňovacího poslaneckého návrhu. Podnět na zrušení příslušných částí zákona následně inicioval senátor Michael Canov (SLK) a podepsalo jej 24 členů horní parlamentní komory ze všech frakcí vyjma SEN 21 a Pirátů. Osm podpisů je z frakcí vládních stran. Navrhovatelé požádali ÚS o přednostní projednání.
Kritici pokládají novou skutkovou podstatu za ústavně nepřípustný přílepek, který obešel řádný legislativní proces. Úpravu označují za protiústavní i z věcného hlediska. Pojem „neoprávněná činnost“ je podle nich natolik neurčitý, že je v rozporu s Listinou základních práv a svobod – konkrétně se zákazem libovůle v oblasti trestního práva.
Zastánci změny poukazují na to, že nový trestný čin je i součástí řádně připravené reformy trestního zákoníku, kterou projednává Sněmovna. Rakušan také odmítl výtky, že trestný čin omezuje svobodu slova – podle něj se nemá vztahovat na verbální projevy například na sociálních sítích.
Zavedení trestního postihu pokládá za nezbytné pro omezení hybridních útoků a vynášení citlivých informací. Jako příklad uvedl bývalého pracovníka ministerstva zahraničí, který předával ruské zpravodajské službě informace z diplomatické pošty, nebo skupinu cizinců, jež shromažďovala informace o obchodních a nákupních centrech či mapovala pohyb předních politiků a novinářů. Nikdo z nich nemohl být podle platného práva potrestán.
Ministr spravedlnosti Pavel Blažek (ODS), který je zároveň předsedou Legislativní rady vlády, zaslal návrh k zaujetí stanoviska jak Rakušanovi, tak i ministru zahraničních věcí Janu Lipavskému (nestr.). „Všichni oslovení včetně předkladatele sdělili, že doporučují vstup vlády do řízení v postavení vedlejšího účastníka,“ shrnul v předkládací zprávě.