Vláda už nebude každoročně zpracovávat zprávu o připravenosti k přijetí eura

„Je zbytečné každý rok projednávat pozici k euru, my euro nechceme. Příští vláda ať si to vyřeší v prvním čtvrtletí 2030, za nás není důvod o tom mluvit,“ řekl Babiš. Zároveň kritizoval českou národní banku (ČNB) za to, že udržuje úrokové sazby vyšší než v eurozóně. ČNB minulý týden rozhodla o ponechání základní úrokové sazby na 3,5 procenta, v eurozóně je dvě procenta.

Rozhodnutí kabinetu kritizovali opoziční Starostové a nezávislí. „Babišova vláda nechce euro. Česko se tak dobrovolně vzdává výhod, které společná měna přináší 21 zemím EU,“ uvedl bývalý ministr pro evropské záležitosti Martin Dvořák (STAN).

Zprávy vypracovávaly společně ministerstvo financí a ČNB. Hodnotily v nich plnění maastrichtských kritérií pro zavedení eura i míru sladěnosti české ekonomiky s ekonomikou eurozóny. V oblasti sladěnosti zprávy opakovaně konstatovaly velkou ekonomickou provázanost české ekonomiky s eurozónou, upozorňovaly ale na významné cenové i mzdové rozdíly i na odlišnou citlivost vůči ekonomickým šokům vzhledem k vyššímu podílu průmyslu v českém hospodářství.

Maastrichtských kritérií je pět. Inflace musí být nanejvýš o 1,5 procentního bodu nad průměrnou inflaci tří zemí eurozóny s nejnižším růstem cen. Dlouhodobá úroková míra nesmí být o více než dva procentní body nad průměrem tří zemí eurozóny s nejnižší inflací. Kritérium veřejných financí stanovuje maximální míru deficitu veřejných financí na tři procenta hrubého domácího produktu (HDP) a maximální míru zadlužení na 60 procent HDP. Posledním kritériem je kurzová stabilita, která vyžaduje dvouleté členství v mechanismu směnných kurzů ERM II.

Česko se zavázalo přijmout euro při svém vstupu do EU v roce 2004, pro zavedení společné měny ale není stanoven žádný termín. Euro v současnosti využívá 21 z 27 členských zemí unie, jako poslední ho zavedlo letos Bulharsko.

‚;
} else {
let zoneId = ‚78406‘;
zoneId = (zoneType === ‚autonaelektrinu‘) ? ‚230106‘ : zoneId;
div.innerHTML = “;
}
}