Praha – Vláda v pondělí projedná úpravu pravidel pro sestavování státního rozpočtu. Výdajové rámce by se nově měly sestavovat na základě střednědobého růstu čistých výdajů a ne podle stanovené výše maximálního strukturálního salda. Změna vychází z evropské směrnice. Předložený návrh zákona také zpřesňuje pravidla pro rozpočtové hospodaření v případě zhoršení bezpečnostní situace. Ministerstvo financí navrhuje, aby Sněmovna zákon schválila zrychleně už v prvním čtení.

V současnosti zákon stanovuje výdajové rámce státního rozpočtu na základě maximální hodnoty strukturálního salda, tedy výsledku hospodaření očištěného o vliv hospodářského cyklu a mimořádné dopady. V letošním roce může být maximální strukturální schodek 1,75 procenta hrubého domácího produktu (HDP) a v roce 2027 nanejvýš 1,25 procenta HDP. V dalších letech zákon omezuje strukturální schodek na jedno procento HDP.

Nová evropská pravidla, která zákon převádí do české legislativy, místo toho pracují s ukazatelem čistých výdajů. Podle důvodové zprávy k návrhu zákona byl tento ukazatel sestaven tak, aby omezil výkyvy, které jsou mimo působnost veřejné správy. Státy podle evropských pravidel musí udržovat takový růst čistých výdajů, který zajišťuje střednědobou udržitelnost zadlužení veřejného sektoru. Do roku 2028 je česká trajektorie růstu čistých výdajů nastavena v souladu se současnými pravidly pro výdajové rámce.

Pokud zadlužení přesáhne 60 procent HDP nebo rozpočtový deficit překročí tři procenta HDP, bude muset stát přistoupit k nápravným opatřením. Podle evropských pravidel by měl v případě nadměrného dluhu nastavit čisté výdaje tak, aby se zadlužení ročně snižovalo o 0,5 procenta HDP, pokud je dluh do 90 procent HDP, při vyšším zadlužení bude nutné snižovat dluh o procento HDP ročně. V případě nadměrného schodku bude muset stát výdaje upravit tak, aby se strukturální saldo ročně zlepšovalo o 0,4 procenta HDP.

Návrh zákona také upravuje rozpočtová pravidla v případě zhoršení bezpečnostní situace, aby na ni stát mohl dostatečně rychle reagovat. Podle návrhu bude moct vláda nebo ministr financí překročit celkové schválené výdaje státního rozpočtu na daný rok nejvýše o deset procent kvůli financování opatření pro zajištění bezpečnosti státu a jeho občanů. Tuto pravomoc bude možné využít při aktivaci článků 4 nebo 5 Severoatlantické aliance, které řeší reakci NATO na ohrožení či napadení některého ze členů.

Zákon rovněž předpokládá, že v případě vyhlášení stavu ohrožení státu nebo válečného stavu, případně při aktivaci článků 4 nebo 5, se nepoužijí standardní lhůty pro vypracování návrhu státního rozpočtu. Rovněž budou v takovém případě rozvolněna pravidla pro maximální výši výdajů státního rozpočtu a státních fondů.

 

‚;
} else {
let zoneId = ‚78406‘;
zoneId = (zoneType === ‚autonaelektrinu‘) ? ‚230106‘ : zoneId;
div.innerHTML = “;
}
}

Share.
Exit mobile version