Aktualizace: 31.01.2024 20:21

Praha – Vláda vyzve francouzskou společnost EDF a korejskou KHNP, které se ucházejí o stavbu jaderného bloku v Dukovanech, k předložení závazných nabídek k stavbě až čtyř nových reaktorů v Dukovanech a Temelíně. V další části tendru nebude pokračovat severoamerický Westinghouse, jehož nabídka nesplnila podmínky. Na nové nabídky budou mít dva uchazeči čas do 15. dubna. Na dnešní tiskové konferenci po jednání vlády to uvedl premiér Petr Fiala (ODS). Podle něj dosavadní nezávazné nabídky uchazečů na stavbu více reaktorů vycházejí až o 25 procent výhodněji než stavba pouze jednoho bloku. Nabízené ceny neuvedl. Westinghouse zatím rozhodnutí nekomentoval, EDF výzvu uvítalo. Vyjádření KHNP ČTK zjišťuje. Podle analytiků je konec Westinghouse v tendru logický důsledek toho, že firma na rozdíl od konkurentů nepodala závaznou nabídku.

Finální nabídku na stavbu jaderného bloku v Dukovanech podali na konci října všichni tři přihlášení zájemci, tedy severoamerická společnost Westinghouse, korejská KHNP a francouzská EDF. Spolu s tím uchazeči podali i nezávazné nabídky na další tři reaktory. Nabídky vyhodnocuje společnost ČEZ, která má tendr na starosti.

„Dosavadní průběh tendru ukazuje, že dodávka více reaktorů současně by nám mohla zajistit nižší cenu až o jednu čtvrtinu u jednoho reaktoru. Proto jsme se rozhodli požádat uchazeče, aby nám předložili závazné nabídky na dodávku až čtyř nových jaderných reaktorů. Na jejich základě potom vybereme dodavatele a rozhodneme, zda si necháme postavit více reaktorů, nebo ne,“ řekl Fiala.

Osloveni budou pouze EDF a KHNP, jejichž nabídka podle ministra průmyslu a obchodu Jozefa Síkely (STAN) obsahovala požadované a pro hodnocení potřebné náležitosti. Naopak nabídka od Westinghouse podle něj předepsané podmínky nesplnila. Podle Síkely hlavním problémem bylo to, že nebyla závazná, a tudíž nemohla být při hodnocení srovnatelná. V nabídce Westinghouse podle vlády dále nebyl jednoznačně určen subjekt, který by byl zodpovědný za kvalitu díla.

Westinghouse zatím rozhodnutí nechtěl komentovat. Naopak francouzská EDF dnešní rozhodnutí vlády uvítala. „Toto rozhodnutí ukazuje, že české orgány jsou si vědomy průmyslových a ekonomických výhod flotilového přístupu. EDF se těší na spolupráci s ČEZ a českou vládou v dalších fázích výběrového řízení,“ řekl ČTK ředitel české pobočky EDF Roman Zdebor. Korejská KHNP zatím na dotazy ČTK neodpověděla.

Termín pro podání závazných nabídek byl stanoven na 15. dubna. ČEZ bude mít následně měsíc a půl čas na vyhodnocení nabídek, na konci května jejich pořadí předá vládě. Ta by poté měla rozhodnout o dalším průběhu. Podle kabinetu úprava tendru neovlivní termín pro předpokládané zprovoznění prvního reaktoru v Dukovanech do konce roku 2036.

Podle Síkely potřeba výstavby více reaktorů vyplývá ze současného vývoje tuzemské energetiky. „V příštích desetiletích dojde k výraznému růstu spotřeby elektřiny, do roku 2050 až o dvě třetiny. Vedle obnovitelných zdrojů energie nám tento nárůst spotřeby umožní pokrýt právě jaderná energie jako spolehlivý nízkoemisní zdroj,“ podotkl ministr. Nezávazné nabídky podle Síkely ukázaly, že má smysl uvažovat o více reaktorech. Fiala upozornil na to, že výzva ale zatím neznamená jistotu, že se budou stavět všechny čtyři bloky.

S výstavbou více bloků počítají i strategické dokumenty vlády k energetice. Dva nové boky by podle nich mohly vzniknout v Dukovanech a dva v Temelíně.

Projekt nového reaktoru by měl být největší investicí Česka v novodobé historii, podle dřívějších prohlášení vlády i ČEZ má jeden nový reaktor stát asi 160 miliard Kč v cenách z roku 2020. Nabízené ceny dnes zástupci vlády odmítli komentovat.

Česko má v současnosti šest jaderných bloků ve dvou elektrárnách. Dva bloky, každý o výkonu přibližně 1000 megawattů (MW), jsou v jihočeském Temelíně. Čtyři menší bloky s výkonem 510 MW stojí v Dukovanech na Třebíčsku. Vedle nových klasických reaktorů ČEZ připravuje také stavbu malých modulárních reaktorů. První z nich by měl vzniknout v Temelíně.

Analytici: Konec Westinghouse v tendru je logický, neměl by zvýšit cenu

Konec společnosti Westinghouse v tendru na nové jaderné bloky v Česku je logický důsledek toho, že severoamerická firma na rozdíl od konkurentů nepodala závaznou nabídku. Shodují se na tom analytici, které oslovila ČTK. Zmenšení počtu soutěžících sice sníží konkurenci, odborníci ale nečekají, že by důsledkem byla vyšší nabízená cena.

Vláda dnes zdůvodnila rozhodnutí, že neosloví Westinghouse v další fázi jaderného tendru, tím, že společnost podala pouze nezávaznou nabídku, takže nemohla být při hodnocení srovnatelná. „Americká firma si tak zřejmě nechávala otevřená zadní vrátka, což by mělo negativní dopad na průběh projektu, a je dobře, že byla z tendru vyřazena,“ řekl analytik XTB Tomáš Cverna. „Zároveň je pro mě překvapením, že se Westinghouse k tendru postavil tímto způsobem. Dříve to totiž vypadalo, že všechny tři společnosti jeví o nabídku seriózní zájem,“ dodal.

Ředitel Asociace nezávislých dodavatelů energie Jiří Gavor považuje dnešní oznámení vlády za důsledek rozhodnutí Westinghouse. „Pokud odmítnul, na rozdíl od svých konkurentů, předložit závaznou nabídku na čtyři bloky, tak je jeho vyřazení z tendru logickým důsledkem. Je to škoda, protože Westinghouse má jako jediný z uchazečů již funkční blok o požadovaném výkonu,“ uvedl.

Analytik Capitalinked.com Radim Dohnal předpokládá, že snížení počtu účastníků tendru na dva sníží konkurenční prostředí mezi nimi. Podle Gavora to ale neovlivní výslednou cenu nových bloků. „Nedomnívám se ale, že by to vedlo ke zvýšení ceny ze strany zbývajících uchazečů, základní cenové parametry již ostatně byly podány,“ uvedl Gavor.

Dohnal se také s ohledem na stav veřejných financí pozastavil nad rozhodnutím vlády soutěžit stavbu čtyř nových jaderných bloků. „Opce vlády na až čtyři rektory vypadá sice z pohledu velikosti ekonomiky ČR, a hlavně státního dluhu jako naprosté sci-fi. Ale v době silné jaderné renesance je zřejmě nutností pro lepší cenu objednat více reaktorů,“ uvedl.

Podíl
Exit mobile version