Komerční prezentace Aktual.: 27.07.2025 21:53

Praha – Obchodní dohoda Evropské unie se Spojenými státy, jejíž součástí jsou patnáctiprocentní plošná cla, znamená pro obchod zásadní stabilitu a předvídatelnost. Na síti X to dnes večer napsal ministr průmyslu a obchodu Lukáš Vlček (STAN). Podle něj jsou dohodnutá plošná cla maximem možného, čeho šlo v současnosti dosáhnout. Podle hlavního ekonoma Trinity Bank Lukáše Kovandy je dohoda dobrou zprávou pro Česko, jehož automobilový průmysl je na vývozu do USA poměrně silně závislý. Analytici ale zároveň upozorňují, že průměrná sazba cla je výrazně vyšší, než byla před nástupem amerického prezidenta Donalda Trumpa do úřadu.

„I když jsem stále přesvědčen, že cla nejsou řešením – jedná se o nejdůležitější obchodní a investiční vztah na světě a osobně bych uvítal vytvoření bezcelní unie. Dohoda přinese byznysu zásadní stabilitu a předvídatelnost. Na ministerstvu budeme i nadále dělat maximum pro to, abychom pomáhali českým exportérům uspět v zahraničí,“ napsal ministr.

Patnáctiprocentní clo platí podle šéfky Evropské komise Ursuly von der Leyenové na dovoz většiny zboží do USA včetně automobilů, polovodičů a léčiv. Jednání s Trumpem označila za tvrdé, obtížné, ale spravedlivé. Trump v uplynulých týdnech hrozil nejprve 50procentním, a posléze 30procentním clem.

„Přitom před Trumpovým nástupem do Bílého domu letos v lednu čelila EU průměrnému efektivnímu clu v USA jen 4,8 procenta. Nová průměrná efektivní celní sazba, které zboží z EU v USA bude čelit, tak bude pořád o výrazných více než deset procentních bodů vyšší, než byla ta z doby před Trumpovým nástupem,“ podotkl v reakci zaslané ČTK Kovanda. Upozornil také, že součástí dnešní dohody je i závazek Bruselu nakoupit od USA energetické suroviny za téměř 16 bilionů korun, dalších skoro 13 bilionů korun pošle Americe v investicích a navrch vykoupí americké zbraně na roky dopředu.

„Výsledek byl obecně očekávaný, ostatně s přihlédnutím k tomu, jak dopadla jednání v Japonsku. Překvapením je konkrétní výše domluveného odběru zbraní a energií ze Spojených států, u kterých bude klíčové, jakým konkrétním mechanismem bude chtít komise tomuto závazku dostát,“ řekl dnes ČTK člen Národní ekonomické rady vlády (NERV) Dominik Stroukal.

Z předchozích analýz podle Stroukala vyplývá, že taková dohoda by mohla mít negativní dopad na českou ekonomiku v řádu desetin procentního bodu růstu hrubého domácího produktu. „To se může zdát jako malé číslo, ale v době nízkého růstu to může odepsat jeho výraznou část. Stále platí, že nejvíce zasažené ekonomiky budou Německo a Irsko, negativně se cla promítnou také do americké ekonomiky. Nelze čekat žádné výrazné zdražování, ale je to jeden ze zdrojů vyšších inflačních tlaků, kvůli kterým budou centrální banky včetně té naší opatrněji snižovat sazby,“ dodal.

Nový obchodní týden by mohl podle analytika Portu Jana Berky začít na vlně tržního optimismu. „Mějme však na paměti, že o snížení cel na 15 procentní se hovořilo již v minulém týdnu. Efekt překvapení tedy není příliš výrazný,“ napsal na síti X.

Vývoz z České republiky do Spojených států loni meziročně vzrostl o 18,8 procenta na 133,4 miliardy korun. Hodnota dovozu činila 129,5 miliardy korun, což oproti roku 2023 představovalo nárůst o 1,6 procenta. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ). Vývoz z ČR do USA byl loni po sedmi letech vyšší než dovoz. Zhruba polovinu vývozu z ČR do USA loni tvořila kategorie strojů a dopravních prostředků.

Podíl
Exit mobile version