Komerční prezentace Aktual.: 17.03.2025 14:09
Praha – Plánovaná stavba Vltavské filharmonie u stanice metra C Vltavská i se souvisejícími úpravami okolí vyjde Prahu podle aktuálních odhadů na 16,53 miliardy korun bez DPH. Vyplývá to z dokumentu, kterým městští radní schválili založení příslušných investičních akcí. Souhlasili také se vznikem nadačního fondu pro výběr příspěvků na stavbu filharmonie, která má vyjít na 11,65 miliardy korun. Její budování by podle harmonogramu mělo začít v roce 2027 a skončit o pět let později.
Celý projekt bude podle schváleného dokumentu rozdělený na deset investic, které uskuteční investiční a dopravní odbor magistrátu a dopravní podnik. Kromě 11,65 miliardy korun na výstavbu filharmonie město počítá ještě s miliardou na uvedení budovy do provozu. Zbylé peníze půjdou na úpravy komunikací, nábřeží či stanice metra. Projektová dokumentace stavby, kterou na základě soutěže připravuje dánské studio Bjarke Ingels Group, vyjde na zhruba miliardu korun bez daně.
Řešení prostoru před filharmonií by mělo podle předpokladu vyjít na 410 milionů korun bez DPH. Kromě toho dnes radní schválili několik investičních akcí, bez kterých podle dokumentu není možné stavbu uskutečnit. Nezbytný bude podle magistrátu přesun objektu sání vzduchu ochranného systému metra za 420 milionů korun bez daně, přeložka tramvajové trati za 230 milionů Kč bez DPH, automobilový tunel na nábřeží Kapitána Jaroše a nový sjezd z Hlávkova mostu celkem za 1,72 miliardy bez daně a vybudování kolektoru na nábřeží za 190 milionů bez DPH.
Další plánované investice sice s filharmonií přímo nesouvisejí, ale magistrát je zařadil do stejného materiálu s ohledem na nutnou koordinaci. Jde o přestavbu vestibulu metra Vltavská spojenou s vytvořením nového severního výstupu ze stanice za 480 milionů korun bez DPH, přestavbu komunikací v okolí Vltavské za 180 milionů korun bez daně a úpravy nábřeží s odhadovanými náklady za čtvrt miliardy korun bez DPH.
Radní dnes schválili také založení nadačního fondu, do kterého město vloží 30 milionů korun a prostřednictvím kterého bude sbírat příspěvky na stavbu filharmonie od soukromníků či firem. V její správní radě zasedne zakladatel firmy Avast Pavel Baudiš, poslanec a ředitel Pražského jara Roman Bělor (STAN), podnikatelka a bývalá politička Jana Marco, lékařka Petra Tesařová a ředitelka festivalu Designblok Jana Zielinski. V dozorčí radě zasedne někdejší ministr financí Miroslav Kalousek (nestr., dříve TOP 09), bývalý guvernér České národní banky Zdeněk Tůma, bývalý náměstek primátora a ředitel Správy Pražského hradu Pavel Vyhnánek (Praha Sobě) a poslanec Jakub Michálek (Piráti).
Původní odhad ceny samotné filharmonie byl 9,4 miliardy korun, od té doby se navýšil. „Prvním důvodem navýšení je vývoj v ekonomice v posledních letech, kdy došlo ke změně cenové hladiny stavebních materiálů a stavebních prací. Druhým je detailní propracování jednotlivých provozních, konstrukčních, funkčních a technických řešení, požadované doplnění prostor a celkové zefektivnění využití budovy,“ uvedl vedoucí projektového týmu filharmonie Martin Krupauer.
Předseda pražského ANO a kontrolního výboru zastupitelstva Ondřej Prokop uvedl, že jakkoliv si Praha moderní koncertní sál zaslouží, nemá důvěru ve schopnost současného vedení města projekt dotáhnout. „Dlouhodobě selhává i ve správě rozběhlých investic, jako jsou metro D, městský okruh nebo přestavba sídla EUSPA (Agentury EU pro kosmický program). Může ještě někdo věřit, že právě Vltavská filharmonie bude výjimkou?“ uvedl.
Filharmonie bude mít podle dřívějších informací tři podzemní a šest nadzemních podlaží a budou v ní tři sály – jeden velký koncertní pro zhruba 1800 sedících lidí, druhý komorní s 500 místy k sezení a stání a třetí multifunkční, do kterého se vejde 620 sedících nebo 1200 stojících lidí. Budova bude sídlem dvou orchestrů, a to České filharmonie a Symfonického orchestru hlavního města Prahy FOK.
Magistrát usiluje také o spolufinancování stavby státem. Výstavba nového kulturního centra má podle záměru vedení města nastartovat proměnu okolní lokality Bubny-Zátory, kde by měla vzniknout čtvrť až pro 25.000 lidí.
Dosud nejznámější sbírkou v Česku, určenou pro kulturní stánek, byla sbírka vypsaná po požáru Národního divadla v roce 1881. Peníze se tehdy začaly vybírat prakticky ihned, pojistné plnění od pojišťovny nestačilo. Za čtyři týdny se tehdy sešlo přes milion zlatých. Náklady na stavbu i následnou rekonstrukci Národního divadla po požáru mezi roky 1850 a 1884 přesáhly 3,2 milionu zlatých.
V posledních letech se nejvíce peněz na podobné účely vybralo ve sbírce určené na pořízení nových varhan do katedrály svatého Víta v Praze. Do celonárodní sbírky, která začala před zhruba deseti lety, se zapojilo přes 15.000 dárců, kteří darovali přes 105 milionů korun. Varhany, jejichž instalace začne v nejbližší době, jsou posledním krokem, který zbývá po 700 letech stavby katedrály učinit, aby byla symbolicky dokončena.
