Aktual.: 23.02.2026 08:11
Praha – Ministerstvo vnitra vynaložilo víc než 870 milionů korun na profesionalizaci a zvyšování kvality státní služby a výkonu státní správy, ale nepodařilo se mu dosáhnout požadovaného účinku. Nepodařilo se například digitalizovat vzdělávání státních zaměstnanců ani úřednickou zkoušku. Zjistil to Nejvyšší kontrolní úřad při kontrole peněz na profesionalizaci a zvyšování kvality státní služby a výkonu státní správy. Prověřoval ministerstvo vnitra za roky 2016 až 2023. Ministerstvo vnitra se závěry nesouhlasí, podle něj nezohledňují širší souvislosti ani konkrétní výsledky projektů.
Ministerstvo vnitra podle NKÚ například od roku 2020 neplnilo povinnost měřit a vyhodnocovat výkon veřejné a státní správy. „Po letech nečinnosti vláda tento úkol ministerstvu vnitra odebrala. Data o kvalitě státní správy tak stále chybí. Na základě rozsáhlé novely zákona o státní službě převzal koordinaci státní služby od letošního roku Úřad vlády ČR,“ uvedl NKÚ.
Služební úřady, tedy hlavně ministerstva, katastrální nebo finanční úřady a obdobné instituce měly od vlády za úkol zavést už v roce 2022 minimální standard pro efektivní řízení, uvedl NKÚ. S tímto úkolem jim mělo pomáhat ministerstvo vnitra, které na to vynaložilo víc než 60 milionů korun. To ale podle kontrolorů k očekávanému zlepšení kvality nevedlo a 51 z 84 úřadů v daném termínu nedosáhlo požadovaného minima. Samo ministerstvo vnitra podle NKÚ vykázalo třetí nejhorší výsledek.
Podle ministerstva vnitra projekt přinesl konkrétní výsledky, mimo jiné bylo proškoleno přes 3400 zaměstnanců a vznikly analýzy využité při úpravách zákona o státní službě. „NKÚ ve svém hodnocení nezohledňuje zásadní okolnosti, které projekt ovlivnily. Zejména jde o pandemii covidu-19 nebo válku na Ukrajině, kdy byla veřejná správa nucena soustředit kapacity na krizové řízení. NKÚ však schválené změny nevzal v úvahu a hodnotil projekt podle původního zadání,“ uvedl mluvčí ministerstva vnitra Ondřej Krátoška.
Ministerstvo vnitra mělo od února 2022 zřídit a provozovat portál vzdělávání. Tento portál měl za úkol zajistit vzdělávání zaměstnanců ve státní službě v elektronické podobě a evidovat už absolvovaná školení, uvádí zpráva NKÚ. Ministerstvo vnitra však podle jeho zjištění tento portál nezřídilo a ve vytváření centrálního e-learningového vzdělávání nepokračuje. Ministerstvo také vynaložilo víc než 22 milionů na aplikaci eZkouška a následnou úpravu informačního systému o státní službě. Aplikaci v září 2019 uvedlo do ostrého provozu, ale v listopadu 2023 její provoz ukončilo a vrátilo se k listinné podobě zkoušky.
Tyto vynaložené peníze vyhodnotil NKÚ jako nehospodárné. Jednání ministerstva pak vyhodnotil jako skutečnost nasvědčující porušení rozpočtové kázně.
Ministerstvo také v letech 2015 až 2024 vynaložilo 640 milionů korun na vytvoření, provoz a rozvoj Informačního systému o státní službě. „Systém však neposkytuje všechna potřebná data pro hodnocení státní služby; velkou část údajů přebírá z jiných systémů. Množství dalších údajů se do něj zapisuje manuálně. Data z tohoto systému využívá MV pouze v omezené míře,“ konstatuje zpráva NKÚ. Řadu údajů pro hodnocení státní služby ministerstvo navíc zjišťuje prostřednictvím dotazníků, jejichž zpracování a vyhodnocení ho stojí další peníze, zjistil úřad.
Ani s těmito závěry ministerstvo nesouhlasí. Účel zřízení Informačního systému o státní službě byl podle ministerstva od začátku odlišný, než předpokládá NKÚ. „Jde o zákonem stanovený centrální evidenční systém pro vedení údajů o státních zaměstnancích, služebních místech a úřednických zkouškách, nikoli o nástroj přímé profesionalizace státní služby. Hodnotit jej podle jiného cíle je proto zavádějící,“ uvedl Krátoška. Podle něj navíc částka 640 milionů korun zahrnuje i provoz Ekonomického informačního systému, který je provozován na stejné platformě jako Informační systém o státní službě.
‚;
} else {
let zoneId = ‚78406‘;
zoneId = (zoneType === ‚autonaelektrinu‘) ? ‚230106‘ : zoneId;
div.innerHTML = “;
}
}
