Kany byly soust sdla na ece Salzach ji od stedovku a dnes se tu nachzej jak historick (nkter z nich jsou pamtkov chrnny), tak i modern, senzorov zen fontny. Ty pomhaj vrazn sniovat spotebu vody. Dky nov technologii spolknou kolem t a pti metr krychlovch za rok namsto dvjch sto padesti.
Kany m na starosti salcbursk magistrt a ron na jejich renovaci dv piblin devadest tisc eur. Kad rok na zatku listopadu tak nkter fontny uzavr a dv jim zimn kabt, kter je chrn ped mrazem a povtrnostnmi vlivy. Ped Velikonocemi je pak pracovnci magistrtu znovu otevraj, aby se jejich vodou mohli osvit mstn lid i nvtvnci Salcburku.
Modnov vodovod
Historie vody v Salcburku zaala v mskch dobch, kdy se msto jmenovalo Juvavum. Podzemn a deovou voda shromaovali obyvatel ve tvrti Kaiviertel a na dnenm nmst Makartplatz v podzemnch cisternch. Ve dvanctm stolet pak nechala salcbursk katedrln kapitula a Svatopetrsk arciopatstv vybudovat uml koryto kanlu Almkanal, kter pivdl vodu v dlce osmncti kilometr z eky Knigsseeache v Grdigu do starho msta, a tm vzniklo nejstar vodn dlo ve stedn Evrop.
Barokn kany krl historick centrum msta.
Poteba ivotodrn tekutiny byla stle vt, a tak o ti stolet pozdji salcburt arcibiskupov rozhodli, e jim nosii budou pivet pramenitou vodu prtc z hory Untersberg. Kadodenn doprava, kdy takzvan vodn jezdci peveli vodu v sudech, byla nron. Proto arcibiskup Guidobald hrab z Thunu a Hohensteinu nadil v roce 1654 vybudovat potrub, kterm by tekly prameny z Untersbergu do msta.
Pomoc 3 237 trubek z modnovho deva by se tak voda dostala poprv do Salcburku vodovodem a obyvatel by si j nabrali ve studni Residenzbrunnen na Residenzplatz. Ale potrub nevydrelo tlak a pi oteven v roce 1661 prasklo. Nakonec byl projekt dokonen o dv st let pozdji a Salcburk se dokal stlho psunu vody.
Muzeum ve vodn ndri
V souasnosti m voda ve mst s vc ne sto padesti tisci obyvateli vynikajc kvalitu a v Salcburku j vzdali hold i prostednictvm interaktivnho muzea WasserSpiegel.
Salcbursk kany poskytuj nejen pjemn osven, ale i umleck zitek.
Fontny jsou tak soust zahrad u zmku Mirabell.
Instituce je soust vyven ndre na kopci Mnchsberg a vbr msta nebyl nijak nhodn. Na Mnchsbergu toti v roce 1950 vznikla vodn ndr s hloubkou osm a pl metru. Pojme a ptadvacet milion litr pitn vody a je dleit pro zsobovn msta vodou. To zskv pitnou vodu z pozemnch studn a ze zdroj pobl Untersbergu. Voda z ndre (spolen s vodou z druhho vodojemu na vrchu Kapuzinerberg) proud dky velmi rozvtven vodovodn sti, kter je dlouh okolo osmi set sedmdesti kilometr, co lze zhruba pirovnat ke vzdlenosti ze Salcburku do Bruselu.
V salcburskch domech tee voda z kohoutk naprosto ist, dky pirozen filtraci ve skalch Untersbergu se nemus upravovat. Pouze voda z pozemnch studn je z hygienickch dvod preventivn sterilizovna UV svtlem. Vodrensk laborato samozejm vodu kontroluje a jej analzu provd kad tden.
tylenn rodina bydlc v Salcburku v prmru spotebuje kolem 190 m³ pitn vody ron a zaplat za ni piblin 410 eur (vetn pronjmu vodomru), co je asi 1,12 eura za den. Odpadn voda pak odtk prostednictvm veejn kanalizan st a dostv se do centrln istrny odpadnch vod Reinhalteverbandes Groraum Salzburg v Siggerwiesenu. Tam se mechanicky a biologicky ist a vrac se zpt do kolobhu.
Podzemn ndr na Mnchsbergu m hloubku 8,5 metru.
Z centra msta vede lanovka Festungsbahn k pevnosti Hohensalzburg. Odtud je to pky k muzeu WasserSpiegel piblin deset minut.
Vynikajc vodu oceuj nejen turist z celho svta, ale tak mstn kuchai a pivovarnci. Jsou pesvdeni, e jedinen chu hovzho vvaru nebo mstnho piva m svj zdroj v kvalit salcbursk vody.
Nae muzeum o rozloze pti set metr tverench ukazuje vvoj zsobovn msta Salcburku vodou od minulch dob a do souasnosti. Turist se tu mohou seznmit s vodrenstvm, s rznmi technologiemi a prostednictvm stovky expont poznaj historii vody v Salcburku. Vyzkou si rzn interaktivn zazen, dky prezu podzemm uvid, jak vypad rozvod vody ve mst, nahldnou do podzemn ndre a samozejm ochutnaj nae ampask z Untersbergu, k prvodkyn muzea Emilija Skrupskisov.
Chleba z kltern pekrny
Almkanal tak stle pohn kolo vodnho mlna na obil, kter mnii postavili hned vedle pekrny v arciopatstv sv. Petra. Benediktini tu zaali pct chlb ve 12. stolet a pekrna funguje dodnes. Hlavnm produktem kltern pekrny je tmav chlb, kter pekai pipravuj z prodnho kvsku, bio itn mouky, vody a soli. Na tsto pouvaj hntac stroj Viennara z roku 1973 a bo dar pak peou v pvodn peci, kterou vytpj devem.
Pekrna v arciopatstv sv. Petra funguje od 12. stolet.
Svatopetrsk chlb vydr erstv po mnoho dn, protoe jej kvsek pirozen chrn ped brzkou tvorbou plsn. To je dvod, pro je oblben jak u zdejch obyvatel, tak i u turist, kte si jej chtj dovzt dom, k prodava.
Krom kulatho chleba o hmotnosti pl kila, kilo a dv kila, pekai zhotovuj jet brioky, koenn housky a v obdob Vnoc ovocn chlb. Nvtvnci mohou vidt ppravu peiva na vlastn oi, jeliko je pekrna pod historickou klenbou pmo spojena s prodejnou. O mstn peivo je velk zjem, proto je lep zajt na nkup dopoledne, v odpolednch hodinch jsou u vrobky asto vyprodan.
Mapy poskytuje © SHOCart a pispvatel OpenStreetMap. Spolenost SHOCart je tradin vydavatel turistickch a cykloturistickch map a atlas. Vce na www.shocart.cz
Me se hoditPi prozkoumvan Salcburku uette hodn penz prostednictvm karty Salzburg Card. Umon vm vstup zdarma do mstskch pamtek (v katedrle dostanete slevu na vstup) a muze, zdarma cestovn veejnou dopravou (krom S-Bahnu), slevy na kulturn akce, koncerty a v nkterch ppadech i pednostn vstup. Kartu si mete zakoupit na recepci vaeho hotelu, ve vech turistickch informanch kancelch v Salcburku, na pokladnch jednotlivch pamtek nebo na internetu (s monost sthnut do chytrho telefonu). Do muzea WasserSpiegel se dostanete lanovkou Festungsbahn (doln stanice je v ulici Festungsgasse 4), kter vs bhem minuty vyveze k pevnosti Hohensalzburg. Odtud je to k muzeu pky piblin deset minut. V muzeu je celoron teplota 12 C, proto si na prohldku vezmte tepl obleen. Pro naepovn vody ve mst si vezmte nerezovou lahev. Voda si v ndob dlouho udr svoji teplotu (kolem 8 C) a lahodnou chu. |
