Komerční prezentace Aktualizace: 30.07.2024 17:08
Paříž – Vodní slalomářka Martina Satková nechyběla v hledišti areálu Vaires-sur-Marne Nautical Stadium, kde fandila mladší sestře Gabriele v kvalifikaci kanoistek na olympijských hrách v Paříži. Absolvovala kvůli tomu strastiplnou cestu, protože se s přítelem Lukášem Gdulou vydala díky výzvě z Prahy na kole. Dvojnásobný účastník olympiády v chůzi Gdula chtěl tímto způsobem vyrazit za ní, pokud by se kvalifikovala, nakonec se na putování vydali společně.
„Jsem docela unavená. Nohy jsou dobré, ještě by mohly šlapat, spíš zadek to trošku odnesl. Ale už toho bylo hodně. Já jsem ještě včera to chtěla zakončit přímo v centru Paříže, protože na kraji mi to přišlo málo. Ale už to bylo moc. Cítím se unavená, ale na to, kolik jsme toho odjeli, tak docela v pohodě. Bylo to 1241 a půl kilometru. Jeli jsme to nakonec šest dní, ale spočítala jsem to na nějakých 45 hodin,“ řekla českým novinářům Martina Satková.
Původně chtěli jet pět dní. „Vlastně každý den jsme měli nějaký komplikace, který nám zpozdily odjezd. Prvně jsme si mysleli, že největší krizovka je technický problém, protože Lukáš už pak nemohl přehazovat do kopců, takže to měl výrazně těžší, ale vlastně den na to přišly ještě v Německu obrovské bouřky. Promoklo nám všechno oblečení, i když bylo nepromokavé, protože to bylo fakt špatný. Bylo to těžké i psychicky, protože jsme věděli, že se musíme pohnout,“ líčila.
Navzdory náročnosti cesty o svém plánu nezapochybovali. „Neříkala jsme si, že to byl blbý nápad. Já prostě věděla, že je to výzva,“ prohlásila Satková. S promočenými věcmi v noci ve spacáku už začala na internetu hledat možnost dojet vlakem, ale rozhodli se pokračovat. Přivítali ale pomoc s noclehem. „Původně jsme chtěli spát každý den venku, ale jednou nás nechali lidi přespat na zahradě v karavanu. A po tom, co jsme zmokli, jsme si zaplatili ubytování přes Airbnb. Vysušili jsme se, najedli a začali jsme zase tak trochu nanovo,“ vyprávěla.
Na cestě je povzbuzovali ostatní cyklisté. „Největší obdiv jsme vždycky dostali od cyklistů, kteří se za nás připojili. My jsme jeli s koly přibližně o deset kilo těžšími než normálně a byli jsme se všemi schopni držet tempo. Když jsme jim řekli, že jedeme z Prahy do Paříže, tak byli hrozně nadšení a spousta z nich nám i jakoby pomohla, dali nám nějakou vodu. Spoustu lidí na cestě podporovalo,“ prohlásila.
Zkouška vztahu v krizových momentech podle ní také vyšla parádně. „Těžké chvíle jsme měli oba dva. Bála jsem se, že budu nějaká nepříjemná nebo naštvaná. Ale já jsem věděla, že v tu chvíli musím zabrat. Ani jsme se nestihli pohádat, protože v těch těžkých chvílích jsme museli spojit síly a nějak to začít řešit. Nejhorší moment přišel, až když jsem se včera vracela od Eiffelovy věže zpátky na ubytování, protože už to bylo navíc a došly síly,“ připustila s úsměvem Satková.
Ještě se stihly po příjezdu vidět se sestrou Gabrielou. „Mně zavolal Gabčin trenér, jestli už jsme na kanále, že si vlastně zrovna prošli trať. Já jsem ji už nechtěla rušit, protože vím, že má svoje rituály. Přes plot jsme se objaly, takže je to takové smutné, že vlastně člověk nemůže úplně až k nim, ale aspoň jsme se potkaly. Já jsem jí chtěla hrozně zavolat od Eiffelovky, ale taťka to prozradil dřív, než jsem tam stihla dojet. Myslím si, že má radost a že tu podporu bude cítit,“ dodala Satková. Domů se už ale vydá s rodinou autem.
