Aktual.: 7.09.2026 07:25
Praha – Ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO) si je vědom některých neefektivních prvků v systému veřejného zdravotnictví a připouští v příštích letech změny, které se podle něj ale nesmí projevit v péči o pacienty. Příští rok v úhradové vyhlášce počítá s úsporou šesti miliard korun. Novinářům to řekl při příchodu do Strakovy akademie, kde z podnětu koaličních Motoristů bude hájit návrh rozpočtu své kapitoly na příští rok. Motoristé hovoří o potřebě systémových změn ve zdravotnictví.
Ministerstvo zdravotnictví (MZd) má v návrhu rozpočtu na příští rok 12,7 miliardy korun jako letos. Návrh rozpočtu ministerstva zdravotnictví počítá s platbou státu za státní pojištěnce o 18 miliard korun vyšší než letos, ve Sněmovně projednávaný zákon o veřejném zdravotním pojištění počítá s 21miliardovým růstem. Rozpočet se ale podle Vojtěcha může ještě upravovat, neboť nebyl formálně schválen. Veřejné zdravotní pojištění má příští rok hospodařit s 604 miliardami korun, stát by se měl podílet 175,7 miliardy.
„Většina z těch věcí, už se reálně připravuje, děje, takže já myslím, že tady bude poměrně soulad, otázka je samozřejmě, co lze promítnout už v příštím roce a co bude mít třeba náběh až v těch následujících letech,“ uvedl Vojtěch. Příští rok lze podle něj najít úspory v řádu několika miliard korun.
Jako ministr má za logické, že se snaží získat pro zdravotnictví co nejvíc. „Na druhou stranu určitě existují i neefektivity v systému, to je zřejmé, takže hledejme, právě ty neefektivity, které nebudou mít dopad na péči o pacienty, o tom si myslím, že je hlavně ta debata,“ uvedl. Zopakoval, že ministerstvo disponuje poměrně malým rozpočtem a jde spíš o systém veřejného zdravotního pojištění a některých opatření týkajících se například centrové léčby.
Motoristé kritizují návrh státního rozpočtu na příští rok se schodkem 389 miliard korun, který je druhý nejvyšší v historii Česka. Vládní strana usiluje o jeho snížení. Ve čtvrtek předložili premiérovi Andreji Babišovi (ANO) návrhy, které by podle nich mohly snížit deficit zhruba o 20 miliard korun a týkají se mimo jiné právě rozpočtové kapitoly ministerstva zdravotnictví.
NKÚ zjistil, že ministerstvo nevyhodnocuje dopady zdravotnického výzkumu
Zdravotnický výzkum financovaný státem sice přináší konkrétní výsledky do praxe, ale ministerstvo zdravotnictví dlouhodobě nevyhodnocuje, jaké dopady výzkum skutečně má. Nevyhodnocovalo například, zda podpora plní stanovené cíle nebo jak se výsledky výzkumu promítají do zdravotní péče. Zjistil to Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ) při kontrole peněz na výzkum a vývoj ve zdravotnictví zejména v letech 2020 až 2024. Vyjádření ministerstva ČTK zjišťuje.
Kontroloři zamířili na ministerstvo zdravotnictví, do Agentury pro zdravotnický výzkum a do Všeobecné fakultní nemocnice v Praze a do fakultních nemocnic v Brně a Olomouci. Jejich kontrolní akce prověřila víc než devět miliard korun určených v uvedeném období na podporu výzkumu a vývoje ve zdravotnictví. „NKÚ zkontroloval 41 projektů a zjistil, že výsledky 37 z nich byly prokazatelně využity v praxi nebo se staly základem pro další vědecký výzkum,“ stojí v tiskové zprávě úřadu.
Peníze získaly například projekty, které se zabývaly novými biomarkery dědičných metabolických poruch, neinvazivní diagnostikou karcinomů plic nebo například detekcí a rehabilitací pacientů s Parkinsonovou nemocí. Agentura pro zdravotnický výzkum vybírala projekty podle zjištění NKÚ transparentně. Rovněž příjemci peněz je podle zjištění úřadu využili v souladu s podmínkami podpory.
Úřad také vypracoval mezinárodní srovnání. Z něj vyplynulo, že český zdravotnický výzkum vykazuje kvalitní výsledky, protože podíl publikací s článkem od českých autorů v prestižních odborných časopisech dosáhl v roce 2023 více než 52 procent.
Naproti tomu ministerstvo podle NKÚ dlouhodobě nevyhodnocovalo, jestli programy podpory plní stanovené cíle. Nesledovalo ani, jak se výsledky promítají do zdravotní péče. Neplnilo ani svou zákonnou povinnost průběžně vyhodnocovat hospodárnost, efektivnost a účelnost vynakládaných veřejných peněz. Opakovaně také nedodrželo zákonnou lhůtu pro vyplacení projektů, a to nejen u nových, ale i u pokračujících projektů. Také objem podpory kolísal v závislosti na objemu peněz přidělených ze státního rozpočtu. To snižovalo stabilitu a předvídatelnost financování výzkumných organizací, uvádí zpráva NKÚ.
Ministerstvo podle kontrolorů také nenapravilo všechna zjištění z předchozí kontroly v roce 2019. „Pět nedostatků neodstranilo vůbec a dalších pět pouze částečně. Mezi nesplněnými opatřeními zůstalo i vytvoření metodiky pro hodnocení přínosů a dopadů ukončených výzkumných programů,“ uvádí NKÚ.
‚;
} else {
let zoneId = ‚78406‘;
zoneId = (zoneType === ‚autonaelektrinu‘) ? ‚230106‘ : zoneId;
div.innerHTML = “;
}
}