Aktual.: 18.06.2025 14:49
Praha – Kanddiáti na generálního ředitele vystoupí na základě losu před Radou ČT v pořadí: Miroslav Karas, Jiří Ponikelský, Hynek Chudárek, Milan Fridrich a Libuše Šmuclerová. Budou radním prezentovat své kandidátské projekty a následně odpovídat na jejich dotazy. Poté bude následovat volba.
Na svůj projev budou mít deset minut, každý radní pak bude mít vyhrazený čas na svůj příspěvek dvě minuty a kandidát dvě minuty na reakci. Všechny kandidátské projekty jsou dostupné na internetu. Na vystoupení každého kandidáta, včetně dotazů, rada určila maximální dobu 1,5 hodiny.
Úspěšný kandidát musí ve volbě získat alespoň deset hlasů, hlasovat bude 17 radních. Pokud by ve volbě nikdo neuspěl, bude se opakovat na příštím zasedání rady. Rada musí nového ředitele zvolit do tří měsíců.
Výběrové řízení na generálního ředitele ČT rada vypsala poté, co na začátku května odvolala po roce a sedmi měsících ve funkci Jana Součka. Podle zdůvodnění radních se dopustil několika porušení zákona o České televizi. Souček v roce 2023 ve výběru porazil nejdéle sloužícího šéfa veřejnoprávní televize Petra Dvořáka.
Fridrich: Česká televize musí obnovit důvěryhodnost. Klesla na 61 procent
Česká televize musí podle programového ředitele a kandidáta na generálního ředitele Milana Fridricha zvýšit svou důvěryhodnost. Za poslední rok klesla o šest procentních bodů na 61 procent. Musí více investovat do on-line aktivit a původní tvorby a posílit nezávislé zpravodajství. Fridrich to dnes uvedl při představení svého kandidátského projektu před Radou ČT.
Spojení s Českým rozhlasem podle Fridricha nedává smysl po procesní ani finanční stránce. Nesouhlasí ani se změnou financování ze státního rozpočtu. Poplatkový systém podle něj vytváří vztah mezi televizí a domácnostmi.
„ČT je kulturní instituce, je potřeba vrátit veřejnost na naši stranu,“ uvedl Fridrich. V televizi působí 20 let, od roku 2011 jako programový ředitel. Předtím pracoval v Českém rozhlase nebo v Hospodářských novinách.
Zpravodajství ČT podle Fridricha potřebuje stabilizaci, je potřeba vytvořit kariérní řád, zavést nový řídicí systém a revidovat kontrolní mechanismy. Chce také obnovit specializaci redaktorů a obnovit samostatnou ekonomickou redakci. Hodlá také oddělit vedení zpravodajství a publicistiky. Chce zřídit nové posty zpravodajů, a to především v zemích Latinské Ameriky, Indii nebo arabském světě.
ČT2 se má stát ryze dokumentárním kanálem. Zároveň hodlá zdvojnásobit výrobu vlastních dokumentů. Fridrich chce také zdvojnásobit podporu animované tvorby, plánuje satirický pořad, velký diskusní pořad na ČT1 nebo nedělní shrnující publicistický pořad. Dominantní strategií ČT sport na následující léta má být zprostředkování české stopy ve světě sportu.
Do fungování ČT chce zapojit umělou inteligenci s odhadovanou roční úsporou 150 až 200 milionů korun. Investice do on-line aktivit se podle něj musí už v roce 2026 zdvojnásobit, aby nastartovaly plný obsahový rozvoj webů a iVysílání. On-line prostředí má k ČT přivést mladou generaci do 30 let. V on-linu plánuje speciální pořady pouze pro weby, vzdělanostní pořady nebo speciální zpravodajství. Každý rok by podle něj mělo vzniknout až pět hraných seriálů pro iVysílání.
Chudárek chce zredukovat management ČT na polovinu a zrušit dvě divize
Kandidát na generálního ředitele ČT, obchodní ředitel Hynek Chudárek, chce v případě svého zvolení zredukovat nejvyšší management na polovinu a hledat úspory uvnitř televize. Plánuje také zrušení dvou divizí a zrušení producentského systému. Je proti sloučení s Českým rozhlasem a upřednostňuje stávající systém financování prostřednictvím poplatků, který znamená více peněz proti financování ze státního rozpočtu. Uvedl to při prezentaci svého kandidátského projektu před Radou ČT.
Chudárek, který v minulosti spoluzakládal soukromou televizi Óčko a do ČT přišel v roce 2012, chce místo 19 manažerů na prvním stupni řízení devět vedoucích pracovníků. Počítá přitom s většinou stávajících manažerů. Plánuje také zrušení nesourodé divize korporátních vztahů a divize vývoje a programu. Producentský systém by pak nahradil šesti žánrovými producentskými centry se čtyřmi šéfproducenty.
Vedle domácího zpravodajství z tuzemských center považuje za nezbytné zkvalitnit zpravodajství z regionů. Podíl regionálního zpravodajství by měl být v souladu s návrhem veřejnoprávního memoranda spolu se zahraničním zpravodajstvím na 50 procentech vysílacího času. Vzniknout by mohly zahraniční zpravodajské posty na Ukrajině, v Indii nebo v Jižní Americe. Co se týče ekonomického zpravodajství, chce obnovit samostatnou ekonomickou redakci. Je také pro výstavbu nové budovy zpravodajství na Kavčích horách.
Minimálně v první polovině funkčního období Chudárek nepočítá se znovuzavedením kanálu ČT 3. „Vzhledem k pozastavení výroby v důsledku nedostatku finančních prostředků bude teprve nyní znovuobnovena výroba dramatiky se setrvačností tři roky. Využití archivů tak bude potřebné, a hlavně viditelné na kanálu ČT 1,“ uvedl. Zároveň chce ve výrobě pořadů prohloubit spolupráci s nezávislými producenty a zakázkovými výrobci, a to až z 50 procent.
Do budoucna plánuje vytvořit samostatný program s přesným vysílacím schématem ČT sport 2 na digitální platformě. Za důležité také považuje dokončení nového studia s cílem realizace kontinuálního vysílání.
Budoucnost audiovizuálního vysílání vidí v propojení lineárního a digitálního prostředí do jednoho celku. Lineární vysílání předpokládá pro konzervativní a starší diváky a on-line distribuci pro mladší diváky.
Ponikelský chce jednodušší organizaci a finanční stabilitu
Ředitel programu ČT Sport Jiří Ponikelský chce v případě zvolení generálním ředitelem České televize zjednodušit organizační strukturu a zajistit finanční stabilitu. Je proti spojení ČT s Českým rozhlasem a také proti financování ze státního rozpočtu. Plánuje posílení regionů a vysílání pro menšiny. Uvedl to při prezentaci svého kandidátského projektu před radními.
„Chci televizi silnou a televizi pro všechny. Budu klást důraz na finanční stabilitu, otevřenost a transparentnost,“ řekl radním Ponikelský, který v České televizi pracuje 16 let.
Co se týče finanční stability, chce navýšit rezervu peněz ČT ze stávajících nejméně 400 milionů korun na 15 procent výnosů, což odpovídá téměř 1,2 miliardy korun. Zvýšení televizního poplatku podle něj neznamená jen vyšší příjem, ale i povinnosti, například dodržování vznikajícího memoranda o veřejné službě, které vymezuje pozici ČT na televizním trhu.
Ponikelský chce zvýšit objem výroby ve studiích Ostrava a Brno nad zákonný požadavek 20 procent. Za prioritu má také výstavbu nového studia v Ostravě a dokončení výstavby studia v Brně. Chce také modernizovat zpravodajské studio na Kavčích horách přístavbou a technologickou obnovou.
Plánuje ekonomickou a obsahovou analýzu nočního živého vysílání ČT24 nebo revizi zpravodajských a publicistických pořadů z hlediska obsahového i formálního. Navrhne nové diskusní formáty nebo obnovení pořadu 168 hodin s novým autorským týmem.
Jako svůj úkol si bere také přípravu opětovného spuštění kanálu ČT3 nebo jiné alternativy pro seniory. Ve sportu chce aktivně spolupracovat s českým sportovním prostředím, dát prostor menšinovým sportům i zefektivnit výrobu sportovních přenosů, například využitím AI.
Karas nechce v ČT klientelismus a je proti sloučení s Českým rozhlasem
Karas chce v případě zvolení zbavit veřejnoprávní televizi klientelismu a získat jí důvěryhodnost. Ve výrobě obsahu podle něj musí ČT předčit komerční televize. Je proti sloučení ČT a Českého rozhlasu. Uvedl to během své prezentace před radou ČT.
Bývalý zahraniční zpravodaj a exšéf ostravského studia ČT Karas, který podle svých slov strávil ve veřejnoprávních médiích 43 let, nicméně považuje aktuální diskusi o možném spojení České televize a Českého rozhlasu za zcela legitimní. Rozhodnout podle něj musejí politici. „Jsem zastáncem toho, aby obě veřejnoprávní instituce fungovaly oddělené, jako dnes. Fungují dobře. Nevidím důvod pro slučování,“ řekl radním.
Karas je zároveň proti financování ČT ze strany státu, u kterého vidí riziko v souvislosti s možnou změnou podmínek při výměně politické garnitury. Zároveň zmínil vysokou platební kázeň koncesionářů proti jiným zemím.
V ČT chce Karas snížit počet vrcholných manažerů, ve vrcholném řídícím týmu mají být podle jeho projektu generální ředitel, manažeři výroby, financí, programu, obsahu, komunikace, zpravodajství a ředitelé Televizních studií v Brně a Ostravě. Obnovil by funkci ombudsmana.
Navrhoval by také vybudování nové budovy studia v Ostravě, kde by případně bylo možné nabídnout prostory i Českému rozhlasu nebo ČTK. Zhruba třetinu nákladů by financoval prodejem stávajících nemovitostí.
U televizních programů je podle něj potřeba ozdravný zásah, a to hlavně u zpravodajské ČT24, kde navrhuje personální audit. Zpravodajství vytýká zastaralost a schematismus, uvítal by více ekonomického zpravodajství. Je také pro omezení některých zahraničních zpravodajských postů, například v Turecku nebo Británii, naopak by otevřel stálý post v Kyjevě. Na ČT1 by zařadil nejméně dvakrát týdně moderní evropské seriály, chce dávat více peněz na výrobu dokumentů na ČT2, stanice ČT Sport by se podle něj měla zaměřit na českou sportovní stopu, její rozpočet chce zachovat, ale nezvyšovat jej. ČT Art má klást větší důraz na divadelní představení a Déčko posílit vlastní výrobu.
