Aktualizace: 28.05.2024 05:12
Varšava – Polská politoložka Anna Siewierská věří ve vítězství proevropského tábora v nadcházejících volbách do Evropského parlament. Volby se však podle ní odehrají „bez zázraku“ vysoké účasti u uren, hlasovat bude jen „tvrdé jádro“ voličstva obou hlavních politických táborů, na které je polská společnost rozdělená – proevropského a liberálního na jedné a konzervativně euroskeptického na straně druhé. Jejich vůdci, premiér Donald Tusk z Občanské koalice (KO), která je jednou ze tří uskupení nynější vládní koalice, a expremiér Jaroslaw Kaczyński z nyní opoziční strany Právo a spravedlnost (PiS) už nedokáží oslovit mladou generaci, ale ani si nevychovali nástupce, kteří by toho byli schopni, řekla Siewierská v rozhovoru s ČTK.
„Myslím, že vyhraje Občanská koalice. Jen s malým rozdílem hlasů, ale symbolicky bude velice důležité, že vyhraje proevropská strana, a to tím spíše, že se v poslední době odhalily věci svědčící o tom, že se Rusové v Polsku nespokojují už jen s dezinformacemi, ale také podnikají diverze, tedy zakládají požáry. A také je tu útěk soudce Tomasze Szmydta (do Běloruska), který byl spjat s PiS a který je tedy pro tuto stranu před volbami nepříjemný. Domnívám se tedy, že vyhraje KO,“ řekla Siewierská.
„To volby neovlivní,“ míní o dopadu nařízení varšavského primátora Rafala Trzaskowského (KO) zakazujícího v úřadech kříže a další náboženské symboly, které popudilo opozici brojící proti „diskriminaci“ katolíků v převážně katolické zemi a hovořící dokonce o „náboženské válce“. „Vliv to mít nebude, protože volby do Evropského parlamentu mívají v Polsku velmi nízkou účast. V zásadě hlasuje jen tvrdé jádro voličstva, a to nepřeskakuje z jedné strany na druhou, tedy hlasy pro KO se nepřesunou k PiS ani z PiS se nepřemístí ke KO. Pro voliče KO je světský stát důležitý a rozhodnutí (o zákazu křížů) přijímají pozitivně, zatímco voliči PiS a (krajně pravicové) Konfederace negativně. Ale i tak by nikdy nehlasovali pro KO. Tedy žádný dopad v těchto volbách to mít nebude,“ dodala.
Maršálek Sejmu, tedy předseda sněmovny Szymon Holownia varuje, že 9. června, kdy v Polsku budou volit 53 europoslanců, může až 80 procent Poláků zůstat doma.
V nízké účasti v eurovolbách vidí Siewierská příznak zanedbané osvěty o EU. „Do EU jsme vstupovali s nadšením. Nikoliv však kvůli hodnotám, ale kvůli penězům. To byla chyba, která se stala. Poláci, hlavně starší, si spojují EU s penězi, a ne s hodnotami. A proto se jim volby do EP zdají málo důležité. Myslí si, že se tam kandiduje jen kvůli penězům, nic velkého se tam neděje, pije se šampaňské, ale nepracuje se. Nízká účast pramení i z toho, že Poláci nemají ponětí, jak důležité věci se rozhodují na unijní úrovni,“ říká. „Pokud něco může zvýšit účast, a tím mít vliv na výsledek, tak jsou to záležitosti okolo Ruska, které budí největší zájem ve společnosti,“ míní politoložka.
Průzkumy nicméně naznačují, že euroskepticismus i v Polsku roste. Opoziční politici, jako je europoslankyně Beata Kempová, tvrdí, že jim nejde o odchod z EU, ale o to, aby to byla unie s rozhodujícím slovem členských států a jejich vlád, a ne nějaký federální útvar.
„Takovými řečmi to začíná, ale nakonec to vede k polexitu (odchodu Polska z EU),“ tvrdí Siewierská. „Ale Polsko – a domnívám, že i Česko – je v takové geopolitické situaci, že opravdu musíme být členem silného integrujícího se společenství. Ti, kdo chtějí oslabit EU, úmyslně či nevědomky pracují ve prospěch Ruska,“ zdůraznila.
Volby často bývají referendem o stávající vládě. Ale politoložka upozorňuje, že eurovolby jsou v Polsku během několika měsíců v pořadí už třetí. Nejprve v říjnu byly volby parlamentní, v dubnu komunální a v červnu budou volby unijní. „Ale ve skutečnosti jsou všechna hlasování ve stínu parlamentních voleb. Polská společnost je natolik polarizovaná, že fakticky všechny volby – a obávám se, že to bude platit i pro prezidentské volby v příštím roce – jsou výběrem mezi dvěma vizemi rozvoje Polska. Vizí liberální, svobodomyslnou a demokratickou, spjatou s nynější vládní koalicí, a vizí konzervativní, tradiční a náboženskou, spjatou s PiS,“ říká expertka.
Může se při takové polarizaci i v Polsku stát něco takového jako na Slovensku, kde byl spáchán atentát na premiéra? „Obavy jsem měla spíše loni v říjnu (při parlamentních volbách). PiS předpovídal, že vláda KO povede k tomu, že v Polsku budeme muset mluvit německy, zemi bude ve skutečnosti řídit EU a budeme muset jíst brouky. Skutečně panovalo takové napětí, že jsem se obávala agrese. Ale po několika měsících napětí polevilo, protože i stoupenci PiS vidí, že nemluvíme německy, nemusíme jíst brouky, ale můžeme dál grilovat vepřové klobásky. Napětí opadlo. I strašení lze přehnat. Když se pořád říká, že přijde velký zlý vlk a vlk nepřichází, tak se ztrácí věrohodnost, a tak doufám, že k ničemu strašnému nedojde,“ řekla Siewierská.
Ale i v Polsku se politik stal obětí vraždy. Gdaňského starostu Pawla Adamowicze 13. ledna 2019 napadl a pobodal přímo na pódiu před televizními kamerami během charitativního koncertu útočník, jehož na místě zadrželi. O den později Adamowicz, jenž stál v čele přístavního města na severu Polska více než 20 let, zraněním podlehl. Vrah byl později odsouzen na doživotí.
Siewierská připomíná, že šlo o zločin psychicky velice labilního člověka a tehdy také Polská televize (TVP), ovládaná PiS, na Adamowicze ustavičně útočila. „Teď veliký rozdíl spočívá v tom, že PiS nemá svou televizi, a to je důležité,“ dodala.
Zákaz potratů, resp. skutečnost, že vládní koalice dosud nesplnila sliby tyto zákazy zmírnit, podle politoložky v hlasování nesehrají větší roli. Problém se týká hlavně mladších lidí, mezi nimi bude podle průzkumů účast nejnižší. „Je tomu tak proto, že jsou celkově zklamaní koaliční vládou v této věci. I proto se určitě nezopakuje onen zázrak nad urnou a vysoká účast, protože mladí lidé, kteří se o to postarali v říjnových parlamentních volbách, teď hlasovat nebudou,“ říká. Je sice jasné, že prezident Andrzej Duda, spojenec PiS, by žádnou liberalizaci nepřipustil, ale jako chybu vidí expertka skutečnost, že Tuskova vláda neriskovala konflikt a do sporu s prezidentem nešla.
„Jsme rozděleni jako snad nikdy dříve v dějinách,“ míní politoložka o stavu polské společnosti. „Je to rozdělení zvláště patrné ve starší generaci. Je také jasně vidět, že mladší generace má od tohoto politického sporu odstup. Mladší Poláci se cítí Evropany. Pro ně jsou otázky svobody, liberalismu, ženských práv, práva na interrupce či svazků mezi homosexuálů už samozřejmostí. Generační rozdíl, přímo válka generací, je také mimořádně silný. A to nebudí zrovna optimismus,“ dodává.
Zdálo by se, že nastal čas pro změny, ale na obzoru nejsou vidět žádní nástupci, kteří by Tuska a Kaczyńského, symboly rozdělení polské politiky a společnosti, mohli vystřídat. „Jaroslaw Kaczyński měl dávno z politiky odejít, tak je odtržený od reality. Posledních osm let řídil národ 37 milionů lidí a dodnes ovládá myšlení spousty lidí, ale snad 30 let se nepodíval do ciziny. Je šokující, že někdo, kdo neví, jak vypadá EU v současnosti, rozhodoval o našem státu,“ říká Siewierská. Ale dodává, že jak Kaczyński, tak Tusk své strany řídili spíše autoritářsky a soupeře raději likvidovali. „Donald Tusk vypadá velice unaveně a zřejmě by někomu v příštím volební období rád moc předal. Ale až dosud si nikoho takového nevypěstoval,“ konstatuje.