Aktual.: 3.10.2026 19:30
Riga – V Lotyšsku začalo hlasování v parlamentních volbách, v nichž voliči vybírají nové složení 100členného parlamentu. Volby se konají v době zvýšených obav o bezpečnost země kvůli ruské válce proti Ukrajině a narušování lotyšského vzdušného prostoru. Očekává se, že země navzdory vzestupu populistických a protestních stran zachová své proevropské a proukrajinské směřování, napsaly agentury Reuters a AFP.
Volební místnosti jsou otevřené od 08:00 místního času (07:00 SELČ) a hlasování potrvá do 20:00 (19:00 SELČ). Hlasovat může téměř 1,56 milionu oprávněných voličů. První výsledky se očekávají krátce po uzavření volebních místností. Podle AP během hlasování v Lotyšsku hlídkují čtyři stíhačky Eurofighter v rámci posílené mise NATO, což má zvýšit bezpečnost na východním křídle aliance.
Průzkumy před volbami favorizují středopravicovou Sjednocenou kandidátku premiéra Andrise Kulbergse, která měla podle průzkumu z první poloviny září podporu 14,4 procenta. Na druhém místě se pohybovala proruská strana Suverénní moc a na třetím populistické uskupení Lotyšsko na prvním místě. Sjednocená kandidátka ale podle průzkumů pravděpodobně nezíská většinu a po volbách bude muset hledat koaliční partnery.
Hlavními tématy kampaně podle Reuters byly bezpečnost a růst životních nákladů. Lotyšsko sousedí s Ruskem a Běloruskem a podobně jako další pobaltské státy výrazně zvýšilo výdaje na obranu po ruské vpádu na Ukrajinu v roce 2022. Obavy posílily také případy narušení lotyšského vzdušného prostoru drony, které podle lotyšských představitelů souvisejí s válkou na Ukrajině.
Kulbergs, který se stal premiérem letos v květnu po pádu předchozí vlády, patří k výrazným zastáncům Ukrajiny. V rozhovoru s Reuters minulý měsíc řekl, že Lotyšsko musí Ukrajině poskytnout vše potřebné, aby válku vyhrála.
Do parlamentu by se podle průzkumů mohlo dostat sedm ze 14 kandidujících stran. Koaliční jednání tak mohou být složitá, zejména kvůli rozdílným postojům stran k Rusku a k podpoře Ukrajiny.
Lotyšsko je členem Evropské unie i Severoatlantické aliance. Stejně jako sousední Litva a Estonsko bylo do roku 1991 součástí Sovětského svazu a v zemi žije početná ruskojazyčná menšina. Všechny tři pobaltské státy po ruském vpádu na Ukrajinu výrazně podpořily Kyjev a kvůli obavám z Ruska v posledních letech zvyšují výdaje na obranu.
‚;
} else {
let zoneId = ‚78406‘;
zoneId = (zoneType === ‚autonaelektrinu‘) ? ‚230106‘ : zoneId;
div.innerHTML = “;
}
}