Aktual.: 28.09.2025 13:04
Kišiněv – Parlamentní volby v Moldavsku jsou v plném proudu. Podle ústřední volební komise dopoledne odevzdalo svůj hlas více než 400.000 lidí, což je asi 14 procent oprávněných voličů. Byla mezi nimi i prozápadní prezidentka Maia Sanduová. Volební místnosti se zavřou ve 20:00 SELČ, napsala agentura AP. Hlasování je vnímáno jako volba mezi integrací země do Evropské unie a návratem do sféry vlivu Moskvy.
V dnešních volbách bude zvolený nový 101členný parlament. Poté moldavská prezidentka jmenuje premiéra, obvykle z vítězné strany nebo bloku, který se pokusí sestavit novou vládu. Navrhovanou vládu pak musí schválit parlament.
Podle většiny průzkumů má prezidentčina proevropská Strana akce a solidarita (PAS) těsný náskok před největším soupeřem, proruským Vlasteneckým blokem komunistických a socialistických stran, který vede bývalý proruský prezident a šéf socialistů Igor Dodon. Analytici očekávají těsný výsledek a prezidentčině straně PAS hrozí, že ztratí dosavadní většinu v parlamentu. V parlamentních volbách v roce 2021 byla volební účast něco přes 48 procent.
Očekává se, že důležitou roli ve volbách bude mít velká moldavská diaspora. Loni, v druhém kole prezidentských voleb, které bylo rovněž vnímáno jako vola mezi Východem a Západem, odevzdalo hlasy v zahraničí rekordních 327.000 voličů. Z nich 82 procent podpořilo Sanduovou, což jí nakonec zajistilo znovuzvolení.
Současná prozápadní vláda opakovaně Moskvu obviňuje z vměšování do vnitřních záležitostí, z dezinformačních kampaní ve snaze svrhnout vládu a zasahování do voleb. Moskva tato obvinění odmítá.
Moldavsko, kde žije zhruba 2,5 milionu obyvatel, patří k nejchudším státům v Evropě. Nezávislost na Sovětském svazu vyhlásilo v srpnu 1991 a od počátku nezávislosti musí řešit otázku ruskojazyčné a Moskvou podporované, avšak mezinárodně neuznané Podněsterské republiky. Ta se odtrhla od Moldavska na počátku 90. let, když separatisty aktivně podpořili ruští vojáci. Rusko v regionu udržuje vojenský sbor, který označuje za mírovou misi.
