Volby v Německu vyhrály strany krajní pravice a levice, kancléř Merz chce zůstat

Pro Merze dopadly volby podle analytiků nejhorším možným způsobem. AfD i Levici dlouhodobě označuje za strany, které zpochybňují demokratické instituce. Jeho Křesťanskodemokratická unie (CDU) odmítá z oběma spolupracovat, uplatňuje vůči nim takzvanou protipožární zeď. V Meklenbursku-Předním Pomořansku navíc CDU zaznamenala nejhorší výsledek v jakýchkoli zemských volbách od roku 1949. Není vyloučeno, že se vůbec nedostane do sněmu.

Radikálně levicová strana Levice vzešla ze Strany demokratického socialismu (PDS), která byla nástupkyní Sjednocené socialistické strany Německa (SED). SED byla komunistickou státní stranou, jež vládla v letech 1949 až 1989 v Německé demokratické republice (NDR). V Berlíně dnes Levice volby vyhrála podle prognóz se ziskem kolem 25 procent hlasů. Druhá CDU získala kolem 19 procent. AfD v hlavním městě zůstala za očekáváním. Průzkumy jí předpovídaly 18procentní zisk, podle prognóz ale dosáhla jen na 15 až 16 procent. Oproti posledním volbám v roce 2023 přesto posílila. Tehdy dostala 9,1 procenta.

Německé metropoli bude zřejmě napříště vládnout levicová koalice složená z Levice, Zelených a sociální demokracie (SPD). Lídryně Levice Eralpová si jako jednu z podmínek pro vznik koalice klade, aby se začalo s vyvlastňováním bytů velkých koncernů, pro které se Berlíňané vyslovili v referendu v roce 2021. SPD to v kampani odmítala.

V Meklenbursku-Předním Pomořansku, řídce osídlené spolkové zemi na severovýchodě Německa, vyhrála podle prognóz AfD s téměř 38 procenty hlasů. Celoněmeckou AfD spolková tajná služba označuje za prokazatelně pravicově extremistickou, zemská tajná služba v Meklenbursku-Předním Pomořansku ji považuje za podezřelou z krajně pravicových aktivit. Kandidát strany na zemského premiéra Leif-Erik Holm uvedl, že voliči dali jeho straně jasný mandát k sestavení vlády. Žádná další ze stran ale s AfD nechce spolupracovat.

Na druhém místě se v Meklenbursku-Předním Pomořansku umístila sociální demokracie zemské premiérky Manuely Schwesigové se ziskem mezi 35 a 36 procenty. Zdá se pravděpodobné, že Schwesigová bude moci ve funkci pokračovat, a to v čele koalice SPD, Levice a Zelených.

CDU kancléře Merze podle všeho v Berlíně přijde o funkci primátora a v Meklenbursku-Předním Pomořansku podle prognóz získala jen pět procent hlasů. Není vyloučeno, že se nakonec do sněmu ve Schwerinu vůbec nedostane. Merz to v projevu krátce po zveřejnění prognóz označil za katastrofu, výsledek v hlavním městě je podle něj vzhledem k okolnostem slušný. Kancléř uvedl, že bude pokračovat ve funkci a bude dál pracovat na reformách, které jsou „prostředkem proti jedu autoritářství“. „Reformy musí přijít,“ zdůraznil.

Očekává se, že kvůli volebnímu debaklu dál poroste tlak na Merze, aby funkci kancléře opustil. V posledních měsících se potýká s rekordně nízkou oblibou, jeho podpora klesá i uvnitř jeho vlastní strany. Tvrdou ránu mu zasadilo už před dvěma týdny vítězství AfD v Sasku-Anhaltsku. Strana, kterou tamní tajná služba už od roku 2023 vede jako prokazatelně pravicově extremistickou, dostala 43,8 procenta hlasů. CDU získala jen 17,2 procenta, a zaznamenala tak nejhorší výsledek v Sasku-Anhaltsku od roku 1990.

Jako o možných Merzových nástupcích ve funkci kancléře se nejčastěji spekuluje o bavorském premiérovi Markusovi Söderovi a premiérovi nejlidnatější německé spolkové země Severního Porýní-Vestfálska Hendrikovi Wüstovi. Oba přitom tento týden Merze výslovně podpořili. Merz už po volbách v Sasku-Anhaltsku řekl, že hodlá ve funkci pokračovat. „Vzdát se pro mě není na stole,“ uvedl.

‚;
} else {
let zoneId = ‚78406‘;
zoneId = (zoneType === ‚autonaelektrinu‘) ? ‚230106‘ : zoneId;
div.innerHTML = “;
}
}