Aktual.: 30.09.2025 16:05
Praha – Na české volejbalisty po čtvrtém místě na mistrovství světa čekala na pražském letišti více než stovka fanoušků, především mladých volejbalistů a volejbalistek z různých koutů republiky. Kapitána Adama Zajíčka takové přivítání po návratu z Filipín dojalo. Novinářům pak potvrdil, že v neděli dohrál svůj poslední turnaj v reprezentačním dresu.
Volejbalisté před mistrovstvím světa v aktuální reprezentační sezoně nezářili. I kvůli tomu, že trenér Jiří Novák vzhledem ke zdravotním problémům řady hráčů nemohl zejména ve zlaté Evropské lize počítat s kompletním kádrem. Na šampionát, kam se mužská reprezentace vrátila po 15 letech, ale jeho tým přijel dobře připravený a rozjel se k nečekanému tažení.
Češi postoupili ze skupiny a v play off porazili Tunisko i Írán. Dostali národní barvy do první čtyřky na MS poprvé od roku 1970, kdy tehdejší Československo skončilo čtvrté. K vysněné medaili jízdu nedotáhli, ale v semifinále s Bulharskem i duelu o bronz se světovými jedničkami Poláky získali jeden set a odehráli vyrovnané partie.
V Česku rozpoutali volejbalové šílenství. Na letišti byli dnes vedle příbuzných hráčů také skupinky ze Lvů Praha, Kladna, Kolína, Velkého Meziříčí, Karlovarska a dalších klubů. Děti zhruba hodinu čekaly v hale, než se dočkaly svých oblíbenců. Takové přivítání volejbalisté nečekali. „Neskutečné, třese se mi hlas, jsme zase naměkko, sotva se dokážu podepsat dětem, přitom těch podpisů jsem rozdal spousty. Přivítala mě tu přítelkyně s dcerou, to mě dojalo úplně,“ řekl blokař Zajíček.
Bezprostředně po utkání o bronz oznámil, že kvůli rodině v reprezentaci končí, a dnes to potvrdil. „Čtrnáct let je dlouhá doba. Zažil jsem vrcholy i pády. Víc jsem tomu volejbalu v nároďáku asi už dát nemohl. Nelituju toho rozhodnutí, odcházím se vztyčenou hlavou a mám radost, jak to dopadlo,“ svěřil se.
Také trenéra Jiřího Nováka humbuk na letišti překvapil. „My jsme něco tušili, ale že to bude takhle mohutné, jsme nevěděli,“ poznamenal. Na oslavy přímo v dějišti šampionátu nebyl čas. „Myslím si, že nebyly takové, jako by si to zasloužilo. Samozřejmě byli jsme v cizí zemi, ty oslavy doma jsou vždycky větší. Čekala nás dlouhá cesta, kluci musí odjet do klubů. Spíš asi časem…,“ vysvětloval. S realizačním týmem si prý na hotelu dali nějaké pivo a šli spát.
Uvědomuje si, že se nedá očekávat, že se tak vysoko čeští volejbalisté vyšplhají každoročně. A možná až pak se filipínský úspěch docení. „Nezapomeňme, že pořád jsme osmnáctí v rankingu. Povedl se nám turnaj, mistrovství světa super, ale nemusí to být každý rok takhle. Je to ještě i v nás nedoceněné. Byl to masakr, sedm zápasů během čtrnácti dní, člověk se furt připravoval na zápasy. Kluci hráli, odpočívali. My jsme pořád koukali do videí, abychom něco připravili. Takže té práce bylo strašně moc. Spíš jsme byli rádi, že si můžeme konečně odfouknout, než abychom se zaobírali tím výsledkem,“ dodal.