Aktual.: 18.09.2026 19:12
Třinec (Frýdecko-Místecko) – Poslední extraligový start si připsali třinečtí hokejoví útočníci Petr Vrána a Vladimír Dravecký. Proti Kometě Brno odehráli první střídání a završili tím hráčskou kariéru, ve které získali s Oceláři pět titulů.
„Děkuju klubu, že nám umožnil takovou rozlučku,“ řekl Vrána. Když si navlékal naposledy hráčskou výstroj, žádná nostalgie jej nepřepadla. „Bylo to fajn. Nepřišlo mi to ani nějak zvláštní, připadalo mi to úplně stejné jako každý jiný zápas. V tom smyslu, že se všechno odehrávalo, jak jsme byli zvyklí dělat. Užili jsme si to,“ pokračoval.
Střídání trvalo třináct sekund. Skončilo ofsajdem. Akce byla předem domluvená. „Přemýšleli jsme, jak to ukončit, aby to bylo takový jako ok, a zároveň se nikomu nic nestalo a nepadl náhodou gól. To by se asi špatně vysvětlovalo. Dopadlo to tak, jak asi mělo, a je to krásné. Nemyslím si, že se to podaří tolika hráčům, aby pro ně klub udělal něco takového. Hodně si ho vážím,“ řekl.
Fanoušci už během rozcvičky vyvolávali jména obou hráčů. Během zápasu i vytáhli transparent, který zobrazoval dresy Vrány s Draveckým a brusle zavěšené na hřebíku. Po odehraném střídání obě legendy promlouvali ke divákům.
„Kdybych chtěl, tak se asi rozkecám víc, ale bylo mi řečeno, že to máme držet zkrátka, tak jsem to osekal jsem na základní věci. Vlado se rozkecal, měl nachystaný papír, takže jsem to asi trošku neodhadl. Ale myslím, že jsem poděkoval asi všem, co jsem chtěl. Hlavně rodině – tátovi, mámě, sestře. Mojí první ženě a přítelkyni za veškerou podporu a krásné syny. A taky spoluhráčům a fanouškům,“ řekl.
Vrána přišel do Třince ze Sparty v lednu 2019 výměnou za Robertse Bukartse. O pár měsíců později slavil svůj první titul kariéry.
„Tenkrát to proběhlo relativně rychle. Zavolal jsem agentovi, že chci na Spartě skončit, že už toho opravdu bylo hodně. Myslím, že během týdne se to nějak upeklo. Začátek tady nebyl jednoduchý, protože jsem se musel dostat trošku do pohody. Ale kluci byli nastartovaní, hned z toho byl titul a pak už to tak nějak šlapalo samo,“ přiblížil Vrána.
S Oceláři získal stejně jako Dravecký pět titulů. „Vybaví se mi strašně moc hezkých zážitků. Všechny cesty za titulem, všechny historky, všichni spoluhráči a lidi okolo. Jako famílie. Fungovali jsme opravdu úplně neskutečně,“ vzpomínal.
Zbytek zápasu sledoval ze skyboxu, kde měl své nejbližší a pár kamarádů. „Skoro jsem se tam ale nevešel, protože všichni tam jsou oblečení v dresu Dravecký,“ rozesmál se.
Dravecký se přesunul na střídačku, po kariéře zůstal u Ocelářů v roli asistenta trenéra. „Přemýšlel jsem, že časem vyšťouchnu a vezmu to já,“ řekl Vrána pobaveně. „Ale ne. Hlavně se teď věnuju rodině a s kamarádem máme firmu na zážitkové jízdy auty. Máme teď rozjetý velký projekt. Myslím si, že to bude převážně moje pracovní náplň,“ popsal.
Prozradil, že měl nějaké nabídky, aby pokračoval u hokeje. Upřesnil, že většinou šlo o možnost trénování nebo manažerské funkce. Ozvala se i Olomouc, kde působil v mládežnických kategoriích.
„S velkou úctou a s poděkováním jsem je odmítal, protože jsem se chtěl věnovat rodině,“ vysvětlil Vrána. „Nechtěl jsem se do ničeho vrhnout, když jsem věděl, že na to nebudu mít sto procent čas a energii. Nechám to volně běžet a uvidíme, jestli něco přijde, jestli mě to chytne a budu se chtít do ničeho pustit. Teď by to nebylo fér ani na jednu stranu,“ uzavřel.
Draveckého dojalo loučení, pak prožíval přestřelku jako trenér na střídačce
Slovenský útočník Vladimír Dravecký se ve 2. kole hokejové extraligy oficiálně rozloučil s aktivní kariérou. V utkání na domácím ledě proti Kometě se nejdříve oblékl ještě jednou do výstroje, aby si společně s rovněž se loučícím Petrem Vránou odbyli definitivně poslední střídání. Za pár minut už Dravecký koučoval třinecký celek ze střídačky jako asistent Borise Žabky.
Aby se hráč loučil s kariérou před zaplněným hledištěm během soutěžního zápasu, to už v minulosti pár hokejistů zažilo. Dravecký ale prožil něco výjimečného. Po posledních 13 sekundách kariéry strávených na ledě utíkal do šatny, aby na sebe hodil zpátky sako a šel koučovat do té doby spoluhráče.
„Při převlékání jsem se zpotil. Ne že bych já osobně jako hráč tyto ceremoniály neměl rád, respektoval jsem je, ale většinou to po nich nebývá ideální. Dnes to ale vyšlo, tudíž bych chtěl touto cestou všem hráčům poděkovat,“ řekl po duelu, v němž Oceláři v divoké přestřelce porazili Brno 6:5.
Třinečtí rozehráli zápas dobře, vedli v polovině úvodního dějství 2:0, ale ve druhé části se jejich hra během chviličky rozsypala. Kometa otočila na 5:2, z euforie byla křeč. „Dostali jsme ve druhé třetině hodně gólů, byly nějaké nešťastné odrazy,“ ohlédl se asistent za nepovedenou pasáží.
Jenomže třinečtí hokejisté nadále bojovali a zápas dokázali překlopit na svou stranu. „Všichni jsme věřili, bylo to cítit i na střídačce. Je to naše mentalita. Velké dík patří hráčům,“ řekl Dravecký. Otočka ve třetí třetině nakonec znamenala tříbodový přísun do tabulky pro Oceláře.
„Pro diváky pěkný zápas, ale pro trenéra to bylo stresující. Chtěl bych vyzdvihnout sílu kolektivu, ani na chvíli jsme nepřestali věřit. Vyšly nám přesilovky, což v konečném důsledku rozhoduje, a potom jsme si to už na konci pohlídali. Jsem rád, že to vyšlo, ale zítra je druhý zápas, připravíme se na Plzeň,“ dodal.
Daleko víc ale novináře v mixzóně zajímaly pocity z rozlučky. „Bylo to velmi emotivní, až jsem to nečekal. I touto cestou bych chtěl poděkovat celé organizaci, že nám něco takového zorganizovali, protože ne každému se to povede. Jsem za to velmi vděčný,“ řekl někdejší slovenský reprezentant.
Při vzkazu na multimediální kostce od syna Vladimíra, který je na předsezónním kempu New York Islanders, se mu v očích objevily slzy dojetí. „Velmi mě překvapilo, že jsem viděl syna na obrazovce, přestože se nemohl zúčastnit. Má své povinnosti v New Yorku, takže mě to dojalo. Nezapomenu na to do konce života,“ děkoval.
‚;
} else {
let zoneId = ‚78406‘;
zoneId = (zoneType === ‚autonaelektrinu‘) ? ‚230106‘ : zoneId;
div.innerHTML = “;
}
}