Aktual.: 13.12.2024 06:15
Praha – Dnes v noci vrcholí meteorický roj Geminid, jedná se o poslední pravidelný meteoritický roj v roce 2024. Nejvíce meteorů lze očekávat mezi půlnocí a čtvrtou hodinou ranní. Letos ale roj bude rušit Měsíc, který bude ve fázi jen den před úplňkem svítit prakticky celou noc. To znamená, že meteorů lidé uvidí méně. ČTK o tom informoval Pavel Suchan z Astronomického ústavu Akademie věd ČR.
Radiant, tedy místo odkud meteory zdánlivě vylétají, se nachází v souhvězdí Blíženců, podle jejichž latinského názvu získaly Geminidy ten svůj. Na prosincové obloze vychází za večerního soumraku a v noci stoupají vysoko nad jižní obzor, kde vrcholí po půlnoci. Meteory jsou pomalé a často poměrně jasné, se stoupající výškou radiantu stoupá i frekvence roje. Maximum vyvrcholí dnes v noci ve 2:00 středoevropského času (SEČ).
Meteory se podle astronomů vyplatí vyhlížet zejména v druhé polovině noci, kdy budou ve svém maximu. Přes svit Měsíce by mělo být možné vidět alespoň jasné meteory, jejich frekvence by mohla být za těchto podmínek okolo 40 za hodinu.
Svit Měsíce roj ruší. „Prosincové úplňky jsou vždy vysoko nad obzorem, a proto jsou mimořádně jasné. Sluneční světlo odražené od Měsíce a rozptýlené v atmosféře pak způsobí, že i dokonale jasná noc není dost tmavá a naprostá většina meteorů na světlém pozadí zaniká,“ popsal Petr Horálek z Fyzikálního ústavu v Opavě.
Meteory se objevují po celé obloze. Při pohledu směrem k radiantu jsou při pozorování krátké a pomalé. „Naopak nejdelší a nejrychlejší se jeví, když se díváme 90 stupňů od radiantu,“ řekl Suchan.
Suchan také připomněl, že z vědeckého hlediska jsou Geminidy velmi zajímavý meteorický roj. Jeho původem je pravděpodobně bývalá a dnes již vyhaslá kometa. Původ planetky není jasný, stejně jako to, jak roj vznikl. První zprávy o roji Geminidy jsou z roku 1862. Mateřskou planetku však pomocí družice IRAS objevili astronomové Simon Green a John Davies až 11. října 1983.
Letos mohli lidé na obloze pozorovat například polární záře, v lednu meteory ze ztraceného souhvězdí, v květnu prach z Halleyovy komety, v září částečné zatmění Měsíce nebo v prosinci nejjasnější Jupiter.
