Aktual.: 10.09.2025 12:55
Praha – Česko patří podle poslední zprávy OECD mezi státy s nejnižším podílem vysokoškolsky vzdělaných lidí. Takzvané terciární vzdělání má v Česku 27 procent lidí ve věku 25 až 64 let, průměr zemí Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) je 42 procent. Z dat vyplývá, že vzdělání rodičů má zásadní vliv na to, zda děti úspěšně dokončí vysokou školu. Data za Česko dnes novinářům představili zástupci ministerstva školství (MŠMT). Zpráva zahrnuje data za všech 38 zemí OECD a další partnerské státy.
Asi sedm procent lidí ve věku 25 až 64 let v ČR má bakalářské nebo vyšší odborné vzdělání, 19 procent má magisterské vzdělání, doktorské vzdělání má asi jedno procento, uvedl Vladimír Hulík z Odboru školské statistiky a analýz MŠMT. V posledních deseti až 15 letech podle něj na VŠ nastupuje asi 55 procent populačního ročníku. V polovině 90. let se podle něj jednalo o méně než 20 procent. I proto bude dlouho trvat, než Česko dožene průměr západních zemí, uvedl.
Zpráva OECD podle Hulíka potvrzuje, že dosažení vysokoškolského vzdělání silně závisí na rodinném prostředí. Pokud má alespoň jeden rodič vysokoškolské vzdělání, dosahuje tohoto stupně vzdělání 60 procent mladých lidí. U dětí rodičů se středoškolským vzděláním je to asi 30 procent. Zvyšování podílu lidí s terciárním vzděláním by podle něj pomohlo například to, kdyby se více otevřel sektor vyšších odborných škol.
Nezaměstnanost osob, které nemají dokončené středoškolské vzdělání, je v Česku asi 9,5 procenta, uvedl Hulík. U lidí, kteří mají dokončené středoškolské vzdělání je to asi 2,8 procenta, u vysokoškolsky vzdělaných se jedná o asi 2,4 procenta. Lidé, kteří nemají dokončené středoškolské vzdělání, mají v ČR o asi 21 procent nižší příjmy než lidé s dokončeným středoškolským vzděláním, ukazuje podle Hulíka zpráva OECD. Absolventi vysokých škol mají v průměru o 60 procent vyšší příjem než absolventi středních škol, vyplývá podle Hulíka z dat.
V posledních dvou cyklech měření v testování PIACC, které se uskutečnily v letech 2012 až 2015 a v roce 2023 poklesla v ČR podle Hulíka úroveň literární gramotnosti. Lidé s vysokoškolským vzděláním mají v Česku podle něj v průměru o 42 bodů lepší výsledek než lidé se středoškolským vzděláním. Alarmující podle něj je, že asi čtvrtina lidí ve věku 25 až 64 let v ČR má velmi nízkou úroveň literární gramotnosti.
„Ti lidé jsou schopni bez problému chápat pouze kratší texty, ne moc náročné. Pokud je to něco náročnějšího, mají si spojit nějaké informace dohromady, tak s tím už budou mít problémy,“ řekl Hulík.
Vládní výdaje na vzdělávání v roce 2022 byly 3,6 pct HDP, průměr OECD byl 4 pct
Vládní výdaje na vzdělávání od základních po vysoké školy činily v Česku v roce 2022 podle zprávy OECD 3,6 procenta hrubého domácího produktu (HDP), průměr zemí Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) byl čtyři procenta. Se započítáním soukromých výdajů dávala ČR na vzdělávání od základních po vysoké školy 4,2 procenta HDP, průměr OECD byl 4,7 procenta. Vyplývá to z aktuální zprávy OECD, její data dnes novinářům představili zástupci ministerstva školství. Zpráva zahrnuje údaje za všech 38 zemí OECD a další partnerské státy.
Současná vláda se zavázala v prohlášení usilovat o to, aby veřejné výdaje na vzdělávání a školské služby odpovídaly v poměru k hrubému domácímu produktu alespoň úrovni průměru zemí OECD. Přepočítané roční výdaje na žáka či studenta jsou v Česku ve všech stupních vzdělávání pod průměrem zemí OECD, vyplývá ze zprávy. Například roční výdaje na žáka na prvním stupni činí podle zprávy 8637 dolarů (asi 179.800 korun), průměr zemí OECD je 12.730 dolarů.
Vladimír Hulík z odboru školské statistiky a analýz ministerstva školství upozornil, že data nezahrnují údaje za předškolní vzdělávání, jelikož se systémy předškolního vzdělávání v zemích OECD velmi liší.
Podíl platu učitelů na platu jiných vysokoškolsky vzdělaných lidí v Česku byl v roce 2023 nižší, než je průměr zemí OECD. Například podíl platu učitelů v mateřské škole na platu jiných vysokoškolsky vzdělaných lidí v Česku byl 57 procent, v zemích OECD se jednalo v průměru o 77 procent. Vrchní ředitel sekce informatiky, statistiky a analýz MŠMT Václav Jelen připomněl, že v Česku učí v mateřských školách i lidé bez vysokoškolského vzdělání. Například podíl platu učitelů na střední škole na platu jiných vysokoškolsky vzdělaných lidí v Česku byl 76 procent, v zemích OECD byl průměr 91 procent.
Učitelé v Česku by měli podle zákona brát v průměru 130 procent průměrné hrubé mzdy v Česku. Pro letošek se částka vypočítává z průměrné mzdy roku 2023, která podle Českého statistického úřadu činila 43.121 korun. Loni brali učitelé asi 109 procent loňské průměrné mzdy v Česku.
Průměrná velikost třídy v Česku je podle statistiků z ministerstva poměrně stabilní. Průměrně připadá na jednoho učitele ve škole v ČR asi 20 dětí, průměr OECD je 20,6 žáka. Například v mateřských školách v ČR připadá podle Hulíka na jednoho učitele 12 dětí, průměr zemí OECD je 13 dětí. Na prvním stupně ZŠ je český průměr 18 žáků, průměr OECD je 14 žáků.
