Nejvyšší soud (NS) stanovil Vsetínu povinnost omluvit se a vyplatit členům rodiny odškodnění od 10 do 40 tisíc korun za nucené stěhování do Vidnavy na Jesenicku i výroky starosty Jiřího Čunka (KDU-ČSL).
Ten v úterý řekl, že jej překvapuje, že Ústavní soud (ÚS) nevyhověl odkladnému účinku, nesouhlasí zejména s odůvodněním. V zamítavém usnesení, které je dostupné v internetové databázi, ÚS nepředjímá, jak nakonec o stížnosti rozhodne. Odkladný účinek jí však nepřiznal.
Vsetín podle nedávného Čunkova vyjádření podal či podá několik stížností ve sporech se čtyřmi rodinami s podobným osudem. V žádosti o odklad vykonatelnosti, jež se týkala rodiny vystěhované do Vidnavy, město uvedlo, že pokud nyní odškodnění vyplatí, a poté uspěje s ústavní stížností, těžko peníze vymůže zpět.
Případný spor prý zbytečně zatíží soudy, navíc podle Vsetína „vydání exekučních titulů u osob romské národnosti (…) nevede k dobrovolnému splnění tímto exekučním titulem uložené povinnosti“.
Ústavní soudci ale nenašli důvod k zásahu, navíc zkritizovali argumentaci Vsetína. „ÚS považuje za nepřijatelnou skutečnost, že stěžovatelova argumentace spojuje ,vysokou pravděpodobnost‘ toho, že by vedlejší účastníci již vyplacené částky nevrátili, s příslušností k určitému etniku,“ stojí v usnesení.
Podobná předsudečná argumentace je podle ÚS neslučitelná s principem rovnosti v důstojnosti a právech. Její použití za situace, kdy jedním z důvodů sporu jsou výroky starosty Čunka na adresu romských rodin, označil ÚS za obzvlášť paradoxní a stěží pochopitelné.
„Její uplatnění je o to víc alarmující, že ji použil stěžovatel jako subjekt, který nesmí ani při obraně svých práv na poli soukromého práva ztrácet ze zřetele své veřejnoprávní postavení v rámci systému veřejné moci, a tím i svou povinnost ctít ústavní pořádek,“ stojí v usnesení soudkyně zpravodajky Kateřiny Ronovské.
„Odůvodnění Ústavního soudu je z jiné planety“
Čunek v úterý řekl, že NS dříve uvedl, že město mělo předpokládat, že romské etnikum má problém s plánováním či hospodařením s penězi a Ústavní soud jej teď kritizuje, že paušalizuje a posuzuje romské etnikum.
„Přičemž nás k tomu vede zatím platné rozhodnutí Nejvyššího soudu, na základě kterého máme zaplatit. Ústavní soud nás kárá za to, jak se můžeme takto vyjadřovat, přičemž tito lidé jsou ti, kteří rozbili dům a neplatili a tak dále. Přijde mi, že odůvodnění Ústavního soudu je opět z jiné planety a nereflektuje na rozhodnutí Nejvyššího soudu a jeho odůvodnění, zcela si protiřečí,“ prohlásil Čunek.
Oba subjekty podle něj postupují tak, že není důležité, kde je pravda, ale kdo je a kdo není jiné etnikum. „Bohužel to staví tak, že toto jsou Romové a v zásadě mají vždy pravdu a v zásadě se jim vždy nějakým způsobem musí vyhovět, a to je pro mě nepřijatelné,“ uvedl Čunek.
Souhrnné odškodné činí 1,8 milionu korun
Pavlačový dům, ve kterém romské rodiny bydlely, byl ve špatném stavu, město jej pak nechalo zbourat. Někteří jeho obyvatelé, včetně žalobců z dané kauzy, předtím neplatili nájemné.
Romové skončili buď v kontejnerových domech ve Vsetíně, nebo ve starých domcích mimo Zlínský kraj. Postup vyvolal kritiku Romů, ochránců lidských práv, politiků i starostů obcí, kam město Romy vystěhovalo.
Podle NS bylo cílem Vsetína vyřešit svůj problém s nájemníky, a nikoliv jejich problém s bydlením. Následovaly dlouhé soudní spory. Nejvyšší soud čtyřem rodinám přiřkl odškodné v souhrnné výši 1,8 milionu korun, vedení vsetínské radnice to považuje za nespravedlivé. „Město tvrdě platí za akt milosrdenství, neboť v roce 2006 nevyhodilo neplatiče nájemného na ulici, ale pomohlo jim zajištěním nového bydlení,“ konstatoval Čunek.
Advokátka romských rodin Zdeňka Poláková naopak uvedla, že starosta Vsetína situaci zkresluje.
ÚS momentálně v souvislosti se vsetínskými spory registruje čtyři stížnosti, uvedla mluvčí soudu Kamila Abbasi. Dvě podalo město Vsetín, v obou případech podalo neúspěšný návrh na odklad vykonatelnosti. V databázi je ale dostupné zatím jen jedno usnesení o zamítnutí odkladu.
Dvě stížnosti podaly také vystěhované romské rodiny, ÚS tedy přezkoumá pravomocné rozsudky z perspektivy obou stran sporu. NS vynesl ještě dva další verdikty, kde lze podání stížností také předpokládat. Každý verdikt se týká jedné rozvětvené rodiny a jejích nároků.
