Aktual.: 14.07.2025 16:37
Praha/Brusel – Zemědělci kvůli evropským zákazům přípravků na ochranu rostlin nemají čím chránit plodiny před škůdci, plísněmi nebo pleveli, což se projevuje v jejich oslabení. Zhoršení stavu rostlin následně může snížit i výnosy a objem letošní sklizně. V tiskové zprávě na to dnes upozornila Agrární komora ČR. Ministr zemědělství Marek Výborný (KDU-ČSL) dnes proto požádal Evropskou komisi, aby v případě zákazu účinné látky zajistila alternativní náhradu. A pokud nebude k dispozici, aby prodloužila přechodné období, po které bude možné dosavadní a bezpečnou látku používat. Řekl to dnes po jednání na Rady ministrů zemědělství EU (AGRIFISH) v Bruselu.
„Těch zákazů je čím dál více a problémem je, že velmi často v okamžiku zákazu chybí náhrada, nějaká alternativní látka, která by pomohla zemědělcům k tomu, aby zůstali konkurenceschopnými,“ řekl Výborný. Požadavek, který Výborný vznesl, má zajistit, aby čeští zemědělci neustupovali od pěstování některých plodin, což se v současnosti děje.
„Dochází k útlumu pěstování náročnějších plodin, jako jsou ovoce nebo zelenina, a místo toho se pěstují ve větší míře takzvaně snazší plodiny typu pšenice,“ uvedl prezident komory Jan Doležal.
Výborný dodal, že zákaz ovlivňuje i pěstování chmele, cukrové řepy, ale i lesnictví. „Nejde o to, abychom přestali s postupnou náhradou přípravků, které budou více ekologické, ale jde mi o to, aby tady byl souběh, který tady dnes není,“ uvedl Výborný.
Komisi ministr navrhl, aby v případě, že zakáže účinnou látku nebo přípravek na ochranu rostlin, byla k dispozici odpovídající alternativní náhrada. „Pokud není, tak nechci nic jiného, než prodloužení nějakého přechodného období, výjimky, kdy bude možné dosavadní a bezpečnou látku používat do doby, než Evropská komise schválí alternativní náhradu,“ řekl. Český návrh podle něj podpořilo 21 států.
Agrární komora uvedla, že podle evropské databáze je z původního počtu 1465 přípravků zakázáno používat celkem 974. Kvůli zákazům se škůdci, plevele nebo plísně postupně stávají odolnější vůči zbývajícím povoleným látkám, a je proto nutné postřiky opakovat častěji. Zatímco v minulosti museli zemědělci aplikovat postřiky dvakrát až třikrát za sezonu, dnes je to až osmkrát. Častější aplikace mimo jiné zvyšuje farmářům náklady na produkci, protože rostou náklady na pohonné hmoty, pracovníky, jejich mzdu, a dochází k dřívějšímu opotřebení strojů, upozornila komora.
Pokud by současná praxe pokračovala, nebude podle Doležala možné se současnými nástroji, které mají zemědělci k dispozici, v horizontu dalších deseti až 20 let zabezpečit cenově dostupnou produkci potravin v Evropě a nastane útlum domácí produkce potravin.
Podle dat Českého statistického úřadu letos klesla osevní plocha pohanky, a to o víc než čtvrtinu, žita o 16,3 procenta, ječmene ozimého o téměř 14 procent a řepky o 2,2 procenta. Naopak více se pěstuje pšenice tvrdé nebo ovsa.