Aktual.: 5.10.2025 21:35
Praha – Česko zřejmě čeká počátkem roku hospodaření v omezeném režimu rozpočtového provizoria. Exministryně financí Alena Schillerová (ANO), která po vítězství hnutí ANO aspiruje na tuto pozici znovu, považuje za vysoce nepravděpodobné, že se mu země vyhne. ČTK dnes Schillerová řekla, že rozpočet předložený končím ministrem Zbyňkem Stanjurou (ODS) čeká zásadní přepracování, protože podle něj není možné hospodařit. Znamenal by například úplné zastavení dopravních investic, s nižším schodkem s nejvyšší pravděpodobností počítat nelze.
„Co se týče termínů, vše se bude odvíjet od ustavení nové vlády, které je nyní prioritou číslo jedna. Vyhnout se rozpočtovému provizoriu, i vzhledem k nízké kvalitě rozpočtu končícího ministra, je velmi nepravděpodobné,“ uvedla Schillerová. Za pravděpodobnou variantu označil dnes provizorium i první místopředseda hnutí ANO Karel Havlíček. Oba to řekli v souvislosti s harmonogramem povolebních jednání, jak o něm dnes mluvil prezident Petr Pavel.
Prezident po dnešním zahájení schůzek s předsedy sněmovních stran řekl, že se svoláním ustavující schůze dolní parlamentní komory počítá na začátku listopadu. Vytvoří to podle něj stranám dostatek prostoru pro jednání. Až po ustavení Sněmovny podá demisi končící kabinet.
Končící vláda dodala návrh rozpočtu Sněmovně v nejzazším termínu 30. září. Návrh předloží znovu nově zvolené Sněmovně. Hnutí ANO, které vede jednání o nové vládě, návrh před volbami kritizovalo podobně jako jeho rýsující se spojenec – hnutí SPD. Obě uskupení hovořila v uplynulém týdnu o plánu vrátit dokument kabinetu přinejmenším k dopracování.
Podle Schillerové v návrhu chybí peníze například na dopravní infrastrukturu, zdravotnictví či investice. SPD kritizovalo výdaje v obraně jako zahraniční závazky na úkor občanů.
Rozpočtové provizorium omezuje státní výdaje, Česká republika v něm byla i při zahájení činnosti nyní končícího kabinetu před čtyřmi lety. Za rozpočtového provizoria se hospodaření státu řídí podle posledního schváleného rozpočtu. V době omezení jednotlivé kapitoly státního rozpočtu dostávají v každém měsíci peníze na výdaje do jedné dvanáctiny celkové roční částky v předcházejícím roce.
Návrh z dílny ministra financí Stanjury počítá se schodkem 286 miliard korun. Pro letošek má být 241 miliard korun. Za hlavní priority označila končící vláda obranu a bezpečnost, výzkum, vývoj a inovace a investice do infrastruktury.
Po volbách na podzim roku 2021 Sněmovna schválila rozpočet 10. března 2022, prezident Miloš Zeman ho podepsal o pět dní později. Poté zákon nabyl 19. března účinnosti, rozpočtové provizorium tak trvalo zhruba dva a půl měsíce. Rozpočet se pak ještě v říjnu měnil v souvislosti s dopady ruské invaze na Ukrajinu.
