Aktual.: 3.10.2024 12:04
Praha – Výměra zemědělské půdy i počet farem v Česku od roku 2000 klesá. Loni zemědělci hospodařili na více než 3,5 milionu hektarech, což odpovídá téměř polovině rozlohy ČR, oproti roku 2000 se ale jedná o pokles o 121.000 hektarů. Klesá také počet farem, ve srovnání s rokem 2000 se počet zemědělských subjektů snížil o 15,1 procenta. Méně je především chovatelů hospodářských zvířat, roste počet zemědělců zabývajících se pouze rostlinnou výrobou. Vyplývá to z předběžných výsledků integrovaného šetření v zemědělství, které novinářům představili zástupci Českého statistického úřadu (ČSÚ).
Výhradně rostlinnou výrobou se aktuálně zabývá polovina všech zemědělských podniků. Rostlinné výrobě se tak podle dat ČSÚ věnuje přes 16.000 podniků, zatímco v roce 2000 jich bylo 9944. „Další necelá polovina se věnuje smíšené rostlinné a živočišné výrobě, zbylé jedno procento tvoří chovatelé hospodářských zvířat bez zemědělské půdy. Přitom ještě v roce 2000 chovaly hospodářská zvířata tři čtvrtiny zemědělců,“ řekla Renata Vodičková, vedoucí oddělení statistiky zemědělství a lesnictví ČSÚ. Dodala, že nárůst rostlinné výroby sebou nese i řadu negativních důsledků, například častější hnojení.
Z 3,521.180 hektarů zemědělské půdy využívali loni farmáři zhruba 2,5 milionů jako ornou půdu, což je o 8,6 procenta méně než v roce 2000. Trvalé porosty tvořily asi čtvrtinu obhospodařované půdy, tedy přes 965.000 hektarů. Plocha ovocných sadů v loňském roce klesla z 22.500 hektarů v roce 2000 na 13.400 hektarů. Podíl vinic naopak vzrostl, z celkové výměry zemědělské půdy tvořily loni 0,6 procenta, což odpovídá 16.800 hektarů, v roce 2000 to bylo 11.200 hektarů.
Zemědělců pouze s živočišnou výrobou bylo loni 445, o 468 méně než před 24 lety. S tím souvisí i úbytek hospodářské zvěře. Podle úřadu stavy skotu, prasat i drůbeže klesají od 90. let minulého století, přičemž se současně zvětšují chovy. Mezi lety 2000 až 2023 se zvýšil průměrný počet skotu na jeden subjekt o 42,8 procenta na 110 kusů, u prasat se jedná o nárůst 154,4 procenta na 511 prasat a u drůbeže o 251 procent na necelých 6000 kusů drůbeže v jednom hospodářství.
V intenzitě chovu hospodářských zvířat se ČR blíží evropskému průměru v chovu skotu. V Evropě zemědělci chovají průměrně zhruba 49 kusů na 100 hektarech půdy, v ČR je to 40,4 kusů. Výrazně pod průměrem je Česko v chovu ovcí, čeští zemědělci na 100 hektarech chovají průměrně pět ovcí, v EU 40 ovcí.
Statistici zveřejnili také údaje o výměře půdy, kterou podniky a zemědělci obhospodařují. „Zemědělců s výměrou menší než 50 hektarů je téměř 24.000, což jsou téměř tři čtvrtiny celkového počtu, ale obhospodařovali pouze 8,3 procenta zemědělské a pět procent orné půdy,“ sdělila Vodičková.
Podniků s výměrou tisíc a více hektarů je 832, tedy 2,5 procenta z celkového počtu, ale obhospodařují téměř polovinu zemědělské půdy. Tyto podniky chovají tři čtvrtiny dojených krav. Téměř 70 procent drůbeže a víc než polovinu prasat chovají podniky bez zemědělské půdy, případně s výměrou do deseti hektarů. „Zemědělskou půdu ani nepotřebují, krmiva nakupují, je to chov v budovách, nepotřebují výběhy,“ dodala Vodičková.
Zemědělců s půdou o výměře 1000 až 2000 hektarů bylo v loňském roce 576 a obhospodařovali 23 procent zemědělské půdy, největších subjektů s výměrou přes 2000 hektarů eviduje úřad 256, starají se o 22 procent půdy.
Vzrůstá také podíl vlastní půdy, na které farmáři hospodaří, z osmi procent v roce 2000 se zvýšil na 28,2 procent v roce 2023. „Vyšší je podíl vlastní půdy u podniků fyzických osob, avšak tempo růstu tohoto podílu je rychlejší u podniků právnických osob,“ upřesnila Vodičková. Naopak klesá podíl zemědělských podniků, kteří hospodaří na připachtované půdě, z 92 procent v roce 2000 na loňských necelých 72 procent.
Počet farem a zemědělských podniků od roku 2000 klesl téměř o 6000 na 33.166. Počet pracujících v zemědělství se od roku 2000 do loňska snížil o 68.000 na 173.000 osob.
