Výrobci: Češi čekají na nové léky 659 dní, déle než je průměr v EU

V letech 2022 a 2023 se tato doba pohybovala kolem 500 dní. Důvodů, proč se prodloužila, je podle výkonného ředitele AIFP Davida Koláře několik. „Hodnocení nových léků je dnes objektivně náročnější než dříve,“ uvedl. To podle něj klade větší nároky i na Státní ústav pro kontrolu léčiv (SÚKL), který vstup nových léků na český trh posuzuje.

Vliv má i ekonomická situace veřejného zdravotního pojištění, které má sice k dispozici přes 500 miliard korun ročně, ale posledních několik let hospodaří deficitně a čerpá z rezerv. „Asi o měsíc se prodloužilo vyjednávání firem se zdravotními pojišťovnami,“ dodal. Léky tvořily před deseti lety 19,5 procenta nákladů na zdravotní péči, loni to bylo 17,5 procenta.

Většina nových léků je podle AIFP dostupná hlavně ve specializovaných centrech, která většinou sídlí ve fakultních nemocnicích. „Pacienti ve velkých městech mají obvykle větší šanci dostat se k moderní terapii než lidé v regionech,“ doplnil. Roli hraje také roční rozpočet, který má na konkrétní lék nemocnice vyhrazený. Vliv tak podle Koláře někdy může mít to, zda ho pacient potřebuje předepsat v únoru, nebo v listopadu.

Podle Centra ekonomických a tržních analýz (CETA) inovativní léky šetří státy miliardy korun. Pro zdravotnictví a zdravotní pojišťovny sice znamenají náklady, úsporu ale generují v oblasti sociální péče. „Pacient je schopen vrátit se do práce, pobírá méně dávek, nemusí se o něj nikdo z rodiny starat,“ vysvětlil Kolář. Podle AIFP se už takové klady hodnotí při posuzování přínosu léků na vzácná onemocnění, mělo by se to ale stát součástí posuzování všech léků.

Podle analýzy bylo za poslední čtyři roky schváleno pro užití v EU 168 nových léků, v ČR jich bylo dostupných 84, tedy 62 procent. Za poslední sledovaný rok to podle Koláře byly čtyři léčivé přípravky. Ředitel Státního ústavu pro kontrolu léčiv (SÚKL) Tomáš Boráň na tiskové konferenci řekl, že v daném roce podle něj bylo schváleno deset až 15 nových léků, proto nemusí být výsledky analýzy přesné.

Dostupnost léků v Evropě může v dohledné době výrazně ovlivnit americká politika. USA tvoří zhruba polovinu globálního trhu s léky, novinky se tam dostávají dříve a za až násobně vyšší ceny než v Evropě. „Pokud USA navážou skutečně ceny na ceny v Evropě, může to znamenat problémy s dostupností v Evropě,“ dodal Kolář. Právě to je podle něj plánem současné administrativy prezidenta Donalda Trumpa.

Vyvinout nový lék podle AIFP trvá průměrně 12 let a stojí to kolem 50 až 70 miliard korun. Změna cenové politiky v USA by podle Koláře mohla pro firmy znamenat problémy s návratností takových investic. „Diskutujeme to s ministerstvem zdravotnictví. Věřím, že budeme moci najít řešení, která tomu pomohou,“ dodal.

‚;
} else {
let zoneId = ‚78406‘;
zoneId = (zoneType === ‚autonaelektrinu‘) ? ‚230106‘ : zoneId;
div.innerHTML = “;
}
}