Komerční prezentace Aktual.: 15.11.2024 09:07
Berlín – Výroky opozičního předáka v Německu opět rozproudily debatu o takzvané dluhové brzdě, ústavním opatření, které má bránit přílišnému zadlužování země. Předseda nejsilnější opoziční strany CDU a kandidát na kancléře Friedrich Merz k překvapení mnohých prohlásil, že je možné brzdu reformovat. Sociální demokracie kancléře Olafa Scholze promptně nabídla Merzovi jednání o reformě. Právě kvůli sporům o dluhovou brzdu se přitom minulý týden rozpadla Scholzova tříčlenná koaliční vláda.
Takzvanou dluhovou brzdu Německo přijalo v roce 2009, kdy zemi vládla velká koalice konzervativní unie CDU/CSU a sociálních demokratů (SPD) pod vedením kancléřky Angely Merkelové. Cílem ústavního opatření bylo zabránit rychlému zadlužování země. Nové půjčky nesmějí překročit 0,35 procenta hrubého domácího produktu za rok. Podle příznivců je dluhová brzda základem německé a evropské finanční stability. Kritici, k nimž se nyní řadí i kancléř Scholz, tvrdí, že brání potřebným investicím. K případné reformě dluhové brzdy je potřeba dvoutřetinová většina ve Spolkovém sněmu.
Spor o dluhovou brzdu byl jednou z příčin rozpadu Scholzovy koaliční vlády SPD, zelených a Svobodné demokratické strany (FDP). Nyní již bývalý ministr financí a předseda liberální FDP Christian Lindner, který je dlouhodobě známý jako tvrdý zastánce dluhové brzdy, podle svých slov odmítl Scholzovo ultimátum, aby byla platnost opatření dočasně pozastavena. Podle kancléře je to nutné, aby bylo možné financovat pomoc Ukrajině, která se brání téměř tři roky ruské agresi, a zároveň zachovat úroveň výdajů v sociální oblasti. Scholz se nakonec rozhodl Lindnera odvolat, což vedlo k odchodu FDP z vlády. Předčasné volby se zřejmě uskuteční 23. února.
Novou debatu kolem dluhové brzdy vyvolal tento týden předseda CDU Merz, který je zároveň kandidátem na kancléře. Konzervativní unie CDU/CSU by podle současných průzkumů mohla získat ve volbách 32 až 34 procent hlasů, Scholzově SPD připisují sondáže jen kolem 15 procent.
Merz na hospodářské konferenci listu Süddeutsche Zeitung řekl, že některé články Základního zákona, německé obdoby ústavy, jsou neměnné. „O všem ostatním můžeme samozřejmě mluvit,“ uvedl. K dluhové brzdě přitom dodal, že „je samozřejmě reformovatelná“, otázkou podle něj je jen to, za jakým účelem. „Bylo by výsledkem více peněz na konzum a sociální politiku? Pak je odpovědí ne,“ řekl. Pokud by byla výsledkem reformy možnost více investovat, byla by podle něj odpověď na tuto otázku jiná.
Dosud přitom CDU/CSU stejně jako FDP kategoricky odmítala reformu tohoto ústavního opatření. Výjimku tvořili šéfové některých zemských vlád, včetně berlínského primátora Kaie Wegnera, kteří v posledních době stejně jako SPD či zelení volali po uvolnění dluhových pravidel. Naléhavost do debaty vneslo i zářijové zřícení mostu v Drážďanech, které zvýraznilo potřebu investic do německé infrastruktury.
SPD v reakci na Merzův výrok přispěchala s nabídkou k jednání o reformě dluhové brzdy. Generální tajemník CDU Carsten Linneman ji sice bryskně odmítl, podle německých médií je ale Merzův výrok signálem, že CDU/CSU je připravena o reformě po volbách jednat. Podle řady analytiků vznikne po únorových předčasných volbách s největší pravděpodobností vláda velké koalice, tedy CDU/CSU a SPD. Koalice stejných stran, které dluhovou brzdu v roce 2009 schválily, by ji tak mohla v příštích letech reformovat.
