Aktual.: 24.07.2025 19:29
Praha – Osudy sedmi politických vězňů z Ruska či Běloruska představuje nová výstava na pražské Náplavce. Lidé si mohou edukativní bannery prohlédnout do čtvrtka 14. srpna. Cílem je upozornit na problematiku a později podklady z výstavy šířit do dalších českých měst nebo škol. Výstavu připravilo ministerstvo zahraničí ve spolupráci s organizacemi Člověk v tísni, Prague Civil Society Centre a Gulag.cz. Zástupci ministerstva a organizací to dnes řekli novinářům při vernisáži.
„Vidíme výrazný nárůst počtu politických vězňů, a to nejen v Rusku, ale také v Bělorusku a mezi ukrajinskými civilisty na okupovaných územích. V Rusku dnes stačí jakýmkoli způsobem vystoupit proti agresi a člověk je obviněn z trestného činu, například z takzvané diskreditace ruské armády,“ řekl novinářům zvláštní zmocněnec pro Východní partnerství David Stulík. Dodal, že pouze za projevení občanské statečnosti skončily ve vězení tisíce lidí. Řada případů navíc není vůbec zdokumentována. Vzhledem k rozlehlosti Ruska přesný počet není znám.
Situace politických vězňů z východní Evropy se zhoršila po začátku ruské agrese proti Ukrajině v roce 2014 a poté ještě v roce 2022 s válkou na Ukrajině. Mnozí z nich se stali nespravedlivě vězněni, často drženými v nelidských podmínkách. Příběhy, které si na této výstavě mohou lidé přečíst, patří konkrétním lidem – Narině, Jurijovi, Irině, Maryji, Volze, Arsenijovi, Naděždě, Ilyovi, Vasiliji a zástupům jiných. Byli odsouzeni za to, že otevřeně vyjádřili nesouhlas s ruskou válkou nebo hájili lidská práva. Mnozí další vězni jsou za mřížemi kvůli politicko-právním, ideologickým, náboženským, genderovým důvodům.
Metody ruského režimu se podle Stulíka zhoršily. Používá se například samovazba, psychologický nátlak, umělé osvětlení 24 hodin denně a nedostatek spánku. „Tyto metody potvrzují i propuštění ukrajinští političtí vězni, kteří zažili ruské věznice. Říkají, že je to ještě horší než za Sovětského svazu, neboť k represím se přidává i etnický aspekt,“ uvedl.
Zájem o osudy politických vězňů zůstává podle Stulíka stabilní. „Není to samozřejmě téma, které by hýbalo celou společností, ale máme v Česku řadu organizací, které se tomu věnují dlouhodobě,“ řekl. Jako příklad zmínil Gulag.cz nebo Amnesty International. „Tyto iniciativy jsou svědomím společnosti, neztrácejí energii, mapují jednotlivé případy a například organizují psaní dopisů vězňům,“ uvedl.
V červnu celosvětová média popsala případ běloruského opozičního aktivisty Sjarheje Cichanouského, kterého po pěti letech spolu s dalšími 13 politickými vězni propustili. Jeho manželka je vůdkyně exilové opozice Svjatlana Cichanouská. Z vězení ho pustili po návštěvě amerického zmocněnce pro Ukrajinu Keitha Kellogga s běloruským vůdcem Alexandrem Lukašenkem. Běloruský opoziční list Naša Niva bez dalších podrobností uvedl, že propuštění vězňů bylo možné právě po návštěvě zvláštního vyslance.
