Komerční prezentace Aktual.: 3.04.2025 19:01
Praha – V kulturním centru Velký mlýn v pražské Libni dnes začala výstava Sportovní legendy: Dana a Emil Zátopkovi. Jejími autorkami jsou publicistka Olga Strusková a fotografka Ivana Roháčková, obě jsou zároveň autorkami knihy o Daně Zátopkové. Na zhruba 20 panelech mohou návštěvnici zhlédnout fotografie obou sportovců ze závodů i společného života. Vystaveny jsou také osobní předměty manželů. Výstava potrvá do 4. května, organizátorem je městská část Praha 8.
Výstava vznikla z materiálu, který se nevešel do knihy Dana Zátopková 100. Na panelech jsou k vidění fotografie ze života olympioniků, a to nejen ze sportovní kariéry, ale i ze soukromí. Doplněny jsou korespondencí a dobovými výstřižky z novin. Návštěvníci si mohou prohlédnout také osobní předměty, mezi které patří třeba tenisová raketa Emila Zátopka, jeho dres a tretry, sbírka receptů, které si schovávala Zátopková, ručně psaný zpěvník doplněný kresbami a také oštěp z olympiády v Helsinkách v roce 1952. Nejde však o ten, jímž hodila vítězných 50,47 metru. Z něj jí totiž Zátopek vyrobil koště.
„Doufám, že se na výstavu dostanou hlavně školy, protože odkaz Dany a Emila by měl znít v uších mladých lidí. To, co dokázali nejen jako sportovci, ale i jako lidé, je obdivuhodné,“ řekla při zahájení výstavy Strusková. Vernisáže se zúčastnila i běžkyně Jarmila Kratochvílová, pro kterou byl Zátopek vzorem. „Jednou jsem vyzkoušela i tu jeho tréninkovou metodu. Pocházela jsem z vesnice, takže pracovní boty jsme měli doma vždy, a šla jsem běhat oranicí. Musím říct, že kdybych takto měla trénovat, tak bych asi zemřela,“ zavzpomínala Kratochvílová.
Zátopek byl jedním z nejvýznamnějších sportovců české historie. Narodil se 19. září 1922 v Kopřivnici. Na olympijských hrách v Londýně a Helsinkách v letech 1948 a 1952 získal čtyři zlaté a jednu stříbrnou medaili. Trojnásobný vítěz ankety o nejlepšího sportovce světa, který byl v roce 1999 vyhlášen českým olympionikem století, zemřel v listopadu 2000.
Zátopková se narodila ve stejný den jako její manžel ve Fryštátu, nynější části Karviné. Na olympiádě v Helsinkách v roce 1952 získala zlato a v Římě v roce 1960 stříbro. Po ukončení závodní kariéry působila jako trenérka a funkcionářka. V atletickém a společenském dění se angažovala i v pokročilém věku. Zemřela v březnu 2020 ve věku 97 let.
