Aktual.: 4.12.2025 10:10
Praha – Využití formulace novely trestního zákoníku, která má od ledna umožnit postihování propagace komunismu, není podle experta na extremismus Miroslava Mareše z Masarykovy univerzity v Brně v současnosti jasné a vzejde až z judikatury, pokud to nebude změněno či zrušeno. Pokud bude novela využita, zřejmě se takové případy dostanou až k Ústavnímu soudu či dokonce k Evropskému soudu pro lidská práva, který už dříve judikoval, že ne všechny formy komunismu odůvodňují zásah proti nim ve smyslu evropské Úmluvy o ochraně lidských práv a svobod, sdělil Mareš ČTK.
U aplikace novely na KSČM jako právnickou osobu pak bude nutné prokázat, že celá její činnost je zaměřena na porušení zákona.
„Důležité je, zda budou i nadále aplikována upřesňující kritéria, která v roce 1992 vymezil federální ústavní soud, nebo zda budou podpora a propagace komunistického hnutí postihovány celkově. A jak bude dokazováno vyjadřování sympatií k v současnosti existujícímu hnutí, což může být otázkou u historických vlajek SSSR užívaných na veřejnosti,“ myslí si expert. Další otázky vyvolává činnost komunistického hnutí vázaného na čínskou, kubánskou či vietnamskou komunistickou stranu a režimy těchto zemí na území Česka, doplnil.
Diskutovaný paragraf je nyní koncipovaný obecněji, od 1. ledna příštího roku se v něm však výslovně objeví zmínka o nacismu a komunismu. Kdo založí, podporuje nebo propaguje nacistické, komunistické a jiné hnutí, které prokazatelně směřuje k potlačení práv a svobod člověka, případně hlásá rasovou či třídní zášť, může být potrestán až pěti roky vězení. KSČ navrhla vyškrtnout z novelizovaného znění zákona slova „nebo“ a „komunistické“.
Novelu prosadila končící vláda a prezident ji podepsal v červenci. Zrušit část zákoníku navrhla Ústavnímu soudu neparlamentní Komunistická strana Československa (KSČ). Je ale otázkou, zda se soud bude návrhem věcně zabývat. Podle zákona totiž mohou přímo navrhovat zrušení právních předpisů jen prezident a skupiny poslanců či senátorů, za specifických okolností pak soudy nebo další navrhovatelé, ne ale politické strany. Se změnou trestního zákoníku nesouhlasila ani KSČM. „KSČM takovýto návrh novely trestního zákona důrazně odmítá a považuje ho za účelový a diskriminující. Opětovnou a v minulosti veřejností několikrát odmítnutou snahou dostat KSČM mimo zákon se chtějí předkladatelé zavděčit zbytku svých voličů a zastrašit kohokoliv, kdo kritizuje dnešní režim,“ uvedla KSČM v květnu na webu.
Zástupci neparlamentní KSČ se v posledních sněmovních volbách objevili na kandidátkách hnutí Stačilo!, stejně jako členové KSČM, která měla stabilní zastoupení ve Sněmovně do roku 2021. Hnutí Stačilo! ale pětiprocentní hranici nepřekročilo. KSČM bude dopady volební porážky řešit na sjezdu 13. prosince. Server iRozhlas tento týden informoval o analýze, která v souvislosti s novou formulací v trestním zákoníku komunisty varuje před stíháním a ztrátou majetku a nabízí dvě varianty, jak tomu zabránit: buď uskupení úplně zrušit, nebo se spojit s už existující stranou či hnutím. Podle expertů oslovených serverem působí analýza účelově a může jít o tlak na to, aby straníci na sjezdu podpořili spojení s hnutím Stačilo!. Podobně situaci vnímají podle iRozhlasu i někteří členové strany.
Mareš ČTK řekl, že informace o reakci KSČM má pouze z médií. Možná se podle něj část strany pokusí o přechod a část půjde do soudního sporu. „U aplikace novely trestního zákoníku na KSČM jako právnickou osobu bude nutné prokázat, že celá její činnost je zaměřena na porušení zákona. A dále, zda je zákon o trestní odpovědnosti právnických osob aplikovatelný na zrušení politické strany. Jinak by musela návrh na zrušení podat vláda podle zákona o sdružování v politických stranách a v politických hnutích. V případě zrušení by byl určen likvidátor,“ uvedl.
Stačilo! vzniklo před loňskými evropskými volbami, v letošních sněmovních pod značkou kandidovali i sociální demokraté. Nyní se ale podle Mareše mohou objevovat i strategické úvahy o využití hnutí v případě represe proti KSČM.