Vývoj veřejných financí a státního rozpočtu je podle Pavla alarmující

Pavel v rozhovoru řekl, že nynější stav hospodářství odráží některá rozhodnutí nynějšího kabinetu Andreje Babiše (ANO), ale projevují se i kroky předchozí vlády Petra Fialy (ODS), které začínají účinkovat s určitým odstupem. „Na druhou stranu vývoj veřejných financí a státního rozpočtu je opravdu alarmující. Pokud o tom nepovedeme solidní odbornou debatu, můžeme poměrně rychle, možná už od konce tohoto volebního období, narazit na pomyslnou zeď,“ uvedl. Byl by nerad, kdyby se situace začala rychle výrazně a dramaticky zhoršovat.

Vláda minulý týden navrhla, aby stát příští rok hospodařil s deficitem 386 miliard korun. Proti původnímu návrhu ministerstva financí z konce srpna se plánovaný schodek snížil o tři miliardy. „Já ten deficit považuji za mimořádně vysoký a varující do budoucna,“ uvedl dnes Pavel. Zdůraznil však, že rozpočet je nástrojem vlády. „Jakkoli ho můžu považovat za rizikový, je to především na vládě, aby obhájila, nebo neobhájila jeho strukturu,“ dodal.

Pavel ve středu jednal s experty, kteří se podle odboru komunikace prezidentské kanceláře shodli, že veřejné finance se vyvíjí neudržitelným směrem, situace je vážná a bylo by lepší nepříznivý trend obrátit dříve než později. Odborníci upozornili také na to, že vláda v době ekonomického růstu a zvyšujících se nákladů na obsluhu státního dluhu prohlubuje schodek.

Pavel ocenil jasné vyjádření premiéra Babiše k článku pět NATO

Prezident Pavel v rozhovoru pro Deník.cz ocenil jasné vyjádření premiéra Andreje Babiše (ANO), že ČR dostojí svým závazkům v případě vyhlášení článku pět Severoatlantické smlouvy. Babiš v úterý uvedl, že pokud by Rusko napadlo některý pobaltský stát, podle článku pět by ČR musela vyslat dvě mechanizované brigády. Už předtím uvedl, že ČR bude samozřejmě článek pět respektovat.

Článek pět je zásadním ustanovením alianční smlouvy o tom, že útok na jednoho člena Severoatlantické aliance (NATO) je útokem na všechny. V takovém případě mají ostatní členské země v součinnosti podniknout takovou akci, jakou budou považovat za nutnou, včetně použití ozbrojené síly.

„Já jsem rád, že i premiér jasně vyjádřil to, že Česká republika dostojí svým závazkům v případě, že by měl být vyhlášen například článek pět,“ uvedl dnes Pavel. Ocenil zároveň, že Česko spolupracuje s partnery při sdílení informací o hybridních hrozbách, kybernetických útocích a dalších aktivitách, většinou Ruska, které podle něj mají za cíl destabilizovat situaci v zemích NATO a oslabit jejich podporu bojující Ukrajině.

Žádná země není podle prezidenta v žádné situaci stoprocentně připravena na všechny možné hrozby. „Naše ozbrojené složky, zpravodajské služby i dalších instituce, které se podílejí na bezpečnosti státu, dělají to, co je v jejich možnostech. A také v rámci dostupných finančních zdrojů,“ dodal.

Aktuálními hrozbami by se měla zabývat příští Bezpečnostní rada státu naplánovaná na 20. října. Babiš v úterý uvedl, že o jejím programu hovořil s Pavlem. „Pokud by nedej bože došlo k tomu, že by Rusko napadlo nějaký pobaltský stát, tak podle článku pět musíme vyslat dvě naše mechanizované brigády,“ řekl. „Samozřejmě bychom byli akční a mluvíme o tom, ale nevidím důvod, abych sděloval informace, které jsou v režimu,“ dodal v úterý.

Šéf Bezpečnostní informační služby Michal Koudelka v rozhovoru s listem The Guardian uvedl, že možný ruský útok, včetně omezené invaze na území některého z členských států aliance, by mohl přijít nikoli v řádu let, nýbrž měsíců. Babiš následně uvedl, že od Koudelky v rámci služebního postupu takovou informaci nemá. „A taky nemáme informaci, že by ČR měla být napadena drony či raketami,“ uvedl. Polsko je podle Babiše v jiné situaci, protože válka na Ukrajině se odehrává v jeho bezprostřední blízkosti. „Pokud by se něco stalo, tak samozřejmě v rámci článku pět Polsku pomůžeme,“ dodal.

‚;
} else {
let zoneId = ‚78406‘;
zoneId = (zoneType === ‚autonaelektrinu‘) ? ‚230106‘ : zoneId;
div.innerHTML = “;
}
}