Aktual.: 12.12.2025 15:05
Praha – Češi a Češky mají k migrantům neutrální až mírně negativní postoj. Zároveň si ale myslí, že jsou k příchozím otevřenější než většina české společnosti. Konzervativci a nacionalisté podporují spíš restrikce, liberálové se kloní víc k otevřenosti a solidaritě. Roli v přístupu hraje i důvěra v tradiční, nebo alternativní média. Ukázal to výzkum organizace Slovo 21 a týmu z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy. Výsledky dnes na konferenci v Praze představili autoři. Do výzkumu se v červenci zapojilo 1240 dospělých, zjištění jsou reprezentativní.
„Osobní postoje k migrantům jsou spíše neutrální až mírně negativní. Většina lidí se však považuje za otevřenější než většina společnosti,“ uvedl Josef Novotný z týmu přírodovědecké fakulty. Podle něj lidé systematicky odmítavost ostatních přeceňují. Mírnější a méně odmítavé postoje jsou na veřejnosti méně viditelné. Ty negativní pak působí jako většinový názor, i když jsou méně rozšířené, než si lidé myslí, objasnil Novotný.
Respondenti a respondentky hodnotili od nuly od velké odmítavosti do deseti bodů po velkou vstřícnost svůj postoj k příchozím, názor většiny na ně i to, jak by chování k migrantům mělo vypadat. Vlastní postoj Čechů a Češek měl v průměru čtyři body z deseti, byl tedy mírně negativnější. O něco negativněji lidé vidí postoj většiny, a to v průměru na tři body. Chování k migrantům považují za neutrální, ocenili ho polovinou z deseti bodů. Nejnižší hodnoty vyšly podle očekávání u konzervativních nacionalistů, nejvyšší u liberálních kosmopolitů.
Přítomnost migrantů vnímají dotázaní hlavně jako problém v EU, méně pak v Česku a nejméně ve svém okolí. Od silného nesouhlasu po silný souhlas mohli lidé jedním až sedmi body ohodnotit svůj názor na různá opatření. Největší podporu měly restriktivní kroky. V průměru přes pět bodů získalo obnovení hraničních kontrol v Česku a větší investice do ochrany unijních hranic. Nejméně se lidé klonili k přerozdělování uprchlíků. Podle autorů je společnost výrazně rozdělená a vidět je dva jasné postoje, a to otevřenost a solidaritu na straně jedné a restrikce a bezpečnost na straně druhé. Podpora bezpečnostních opatření je stabilní, u integračních a solidárních kroků se proměňuje.
Experti rozdělili českou společnost do pěti skupin. Čtvrtina lidí spadá do tvrdé konzervativně nacionalistické levice. K migraci se staví jednoznačně negativně a nejvíc podporuje restrikce. Do rezervovaného středu patří 16 procent Čechů a Češek, kteří jsou mírně konzervativní a mírně nacionální. Převládá u nich nejistota. Stejně velký je podíl pragmatické pravice, která je spíš liberální s nízkým nacionalismem. Pozitivněji přistupuje k pracujícím a kvalifikovaným migrantům, opatrnější je vůči cizincům s odlišnou kulturou či nelegálním pobytem. K umírněným liberálům se řadí 19 procent dospělých, kteří podporují otevřenost, solidaritu a evropskou spolupráci a podprůměrně se kloní k restrikcím. Zbývajících 24 procent jsou pak liberální kosmopolité, kteří jsou pro inkluzi i evropská řešení.
Lidé, kteří důvěřují tradičním médiím, mají pozitivnější přístup k příchozím a jsou pro otevřenější postup. Ti, kteří věří alternativním zdrojům, se k staví k migrantům negativně a podporují restrikce.
Výzkum je součástí končícího projektu o migraci Nejsme si cizí, na který přispěla EU. Kromě zjišťování postojů Čechů a Češek se autoři zaměřili i na názory migrantů, a to usazených Ukrajinců, válečných uprchlíků z Ukrajiny, arabských příchozích a Vietnamců. Celkem vedli podrobné rozhovory s 25 lidmi z těchto skupin.
‚;
} else {
let zoneId = ‚78406‘;
zoneId = (zoneType === ‚autonaelektrinu‘) ? ‚230106‘ : zoneId;
div.innerHTML = “;
}
}
