Komerční prezentace Aktual.: 7.08.2025 09:30
Olomouc – Češi při posuzování příchozích cizinců zohledňují především jejich pracovní zkušenosti, jazykové dovednosti a ekonomický přínos. Osobní kontakt s cizinci sice vede k větší otevřenosti vůči migraci, nemění však nároky veřejnosti na nově příchozí. I vysoce kvalifikovaní cizinci v Česku často narážejí na diskriminaci, jazykové bariéry a problémy s uznáváním svých titulů. Vyplývá to z výzkumu katedry rozvojových a environmentálních studií Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého v Olomouci, který byl součástí projektu Grantové agentury ČR.
Výsledky výzkumu zaměřeného na postoje české veřejnosti vůči migrantům vycházejí z reprezentativního dotazníkového šetření mezi občany ČR ve věku 18 a více let. Z odpovědí vyplývá, že Češi preferují cizince, kteří jsou spíše mladší, ale zároveň mají dlouhou pracovní zkušenost – ideálně více než 11 let. „Hlavní roli v rozhodování o tom, komu by mělo být prodlouženo vízum nebo povolen pobyt, hrají ekonomická kritéria, především zaměstnanost a schopnost domluvit se česky,“ uvedla hlavní řešitelka projektu Lucie Macková z uvedené fakulty.
Důležitým faktorem je podle autorů výzkumu i původ migrantů. „Cizinci z Vietnamu a Filipín mají podle zjištění výrazně vyšší šanci na získání víz nebo jejich prodloužení než například Ukrajinci. Na opačném konci žebříčku se nacházejí migranti ze Sýrie a Egypta, jejichž šance jsou citelně nižší,“ upozornila Macková. Součástí výzkumu bylo také 73 hloubkových rozhovorů s vysoce kvalifikovanými migranty žijícími v Česku. Všichni měli vysokoškolské vzdělání, přesto popisovali zkušenosti s diskriminací, jazykovými bariérami a obtížným uznáváním zahraničních kvalifikací.
Velkým problémem je podle Mackové to, že kvalifikace ze zahraničí není v Česku automaticky uznávána. „Zahraniční tituly vzbuzují nedůvěru a jazykové bariéry dále komplikují profesní integraci. Obzvlášť v oborech, jako je zdravotnictví,“ podotkla. Zvláštní pozornost autoři výzkumu věnovali zahraničním vědcům a doktorandům, kteří často čelí nízkým mzdám a nestabilním pracovním podmínkám, což z Česka z pohledu těchto odborníků činí spíše dočasnou zastávku než cílovou destinaci. Někteří si při doktorském studiu museli přivydělávat mimo obor a pracovali například ve fast foodech.
