Komerční prezentace Aktual.: 26.01.2025 10:30
Praha – Výzkum holokaustu zažívá turbulentní vývoj, tématu se sice stále nejvíce věnují historici, ale častěji se přidávají i sociologové, antropologové a vědci ze sociálních a humanitních oborů. V rozhovoru, který ČTK poskytla Akademie věd ČR (AV ČR), to řekla Michala Jandák Lončíková z Masarykova ústavu a Archivu AV ČR. Trendem jsou podle ní digitální humanitní vědy a geografické přístupy, od začátku války na Ukrajině v roce 2022 se výzkum zaměřil víc i na to, jak vypadal holokaust v této zemi. V pondělí je 80. výročí osvobození koncentračního a vyhlazovacího tábora v Osvětimi.
Digitální data ve výzkumu holokaustu podle Jandák Lončíkové umožňují nejen zaznamenávat na mapě, ale využívat geografické metody k novým způsobům interpretace a pohledu na události holokaustu a přístupu k nim poté v analýze. „Ačkoliv jsou samotné události holokaustu ve své podstatě mezinárodní, stejně jako holokaust i jeho výzkum se odehrává v různých zemích odlišně,“ řekla Jandák Lončíková. Značný rozdíl ve výzkumech je podle ní například v západní Evropě a v bývalém sovětském bloku, kde systematické studium holokaustu začalo později, začátkem 90. let minulého století.
Masarykův ústav a Archiv Akademie věd ČR je součástí Evropské infrastruktury pro výzkum holokaustu (EHRI). Dnes v předvečer připomínky 80. výročí osvobození koncentračního tábora Osvětim-Březinka se uskuteční v Muzeu dějin polských Židů POLIN ve Varšavě slavnostní uvedení EHRI jako stálého Konsorcia evropské výzkumné infrastruktury (ERIC).
EHRI poskytuje jednu ze stálých služeb, takzvaný DocumentBlog, který je určen vědcům, aby mohli pravidelně sdílet poznatky ze svého výzkumu na jiné než akademické platformě. V roce 2022 ve spojitosti s ruskou invazí na Ukrajinu se v konsorciu rozhodli vědci vytvořit speciální celek, který se bude věnovat studiu holokaustu na Ukrajině. Také se zaměřili na vícejazyčné příspěvky, primárním je angličtina, ale na blog lze nově také přidávat v ukrajinštině či ruštině.
Jandák Lončíková uvedla, že holokaust byl na Ukrajině specifický a nazýval se holokaust kulkami. „Na území dnešní Ukrajiny bylo v době druhé světové války zavražděno na 1,5 milionu židovských obětí. Region byl specifický tím, že po tom, co nacistické Německo zaútočilo na Sovětský svaz, tak začalo masové střílení Židů,“ uvedla.
„Z mého pohledu je velmi důležité si připomínat události, které mají celospolečenský význam. Holokaust se netýkal jen obětí a pachatelů, ale měl vliv na celou společnost. Je také důležité si uvědomit, že se dlouhodobě opomínalo na další skupiny obětí holokaustu, například etnické nebo z důvodu sexuální orientace,“ řekla Jandák Lončíková. V Česku se například se dlouho nemluvilo o romských obětech holokaustu.
