Aktual.: 29.04.2025 17:46
Praha – České poslankyně ze všech politických stran a hnutí čelí psychologickému a sexualizovanému násilí. Výpady vůči nim bývají mnohem osobnější než vůči mužským kolegům. Část z političek se kvůli obavě z nenávistným útoků a obtěžování začala vyhýbat některým tématům a omezila svou politickou aktivitu. Ukázal to výzkum, který se zaměřil na násilí vůči poslankyním. Výsledky dnes na semináři ve Sněmovně představila jedna z autorek Markéta Kos Mottlová z organizace Fórum 50 %. Loni ve druhém pololetí odpovídalo 36 z 51 členek Sněmovny, všechny popisovaly vlastní zkušenosti. Všechny také měly aspoň jeden profil na sociálních sítích.
„Genderově podmíněné násilí má dopad nejen na političky, ale na celou společnost, protože odrazuje ženy od vstupu do veřejného života,“ řekla Kos Mottlová. Česko dlouhodobě čelí kritice mezinárodních institucí i domácích organizací za malé zastoupení žen v politice.
Čtyři pětiny dotázaných čelily psychologickému násilí, tedy výhrůžkám, zastrašování, nadávkám, poškozování pověsti, obtěžování v kyberprostoru či upraveným snímkům. Dvě pětiny poslankyň měly zkušenost se sexualizovaným násilím, a to s nevyžádanými doteky či návrhy. Jedna zažila sexuální napadení. Ekonomické násilí zmínilo 11 procent zákonodárkyň, někdo jim poničil auto a majetek. Stejný podíl žen se stal terčem fyzického útoku, jednu z respondentek ohrožovala osoba nožem. Častěji se s výpady setkávaly mladší poslankyně a ty, které se věnují agendě lidských práv a tématu manželství pro všechny, Istanbulské úmluvy, ochrany klimatu či migrace.
Víc než čtvrtina zákonodárkyň uvedla, že se z obavy z nenávistných projevů začala některým tématům vyhýbat a politickou aktivitu omezila. Devět z deseti dotázaných bylo přesvědčeno o tom, že výpady vůči političkám se liší od útoků vůči politikům.
„Výpady mají sexualizovaný a víc osobní charakter. Nenávistné a vulgární urážky mají sexuální podtext, útočí na vzhled političek a zpochybňují jejich kompetence. Na veřejnosti je víc narušován jejich osobní prostor, jsou vnímány jako slabší, zranitelnější a jednodušší terč,“ uvedla Kos Mottlová.
Na policii se kvůli výhrůžkám obrátily dvě pětiny poslankyň, kvůli poškozování majetku polovina a kvůli fyzickému násilí tři čtvrtiny. Víc než polovina míní, že v Česku jsou dostatečné nástroje k odhalování a postihování obtěžujících, nenávistných a sexualizovaných projevů vůči političkám. Víc než čtvrtina si myslí opak.
Autorky výzkumu doporučují doplnil jednací řád či etický kodex Sněmovny o ustanovení, která upřesní nepřijatelné chování. Zavést by se měl parlamentní model podávání stížností a vyšetřování při zachování anonymity. Podobná opatření by měly přijmout i politické strany. Potřeba je regulace sociálních sítí a osvěta.
Násilí čelí i političky v cizině. Slovenská exprezidentka Zuzana Čaputová znovu nekandidovala. V Británii se posílila ochrana poslanců a poslankyň po dvou vraždách z posledních let, v roce 2016 političku Jo Coxovou zabil pravicový extremista.