Aktual.: 31.03.2025 14:10
Praha – Původní plán změnit 5000 lůžek akutní péče, tedy zhruba desetinu jejich kapacity, na jiné formy poskytování péče Všeobecná zdravotní pojišťovna (VZP) naplnila asi ze třetiny. Zrušeno bylo 1864 lůžek, z poloviny z nich budou do konce roku lůžka následné péče, 306 už funguje. Další se proměnila ve stacionáře nebo jednodenní péči. Na dnešním brífinku po jednání správní rady VZP to řekli její zástupci. V Česku je asi 47.900 akutních nemocničních lůžek, následné péče je zhruba 20.000.
Ambice transformace byla podle předsedy správní rady poslance Toma Philippa (KDU-ČSL) větší, zatím se podařila asi z třetiny. „Ne všechny managementy jsou spolupracující,“ uvedl s tím, že takové nemocnice místo běžných pětiletých rámcových smluv dostaly jednoleté či dvouleté.
„Restrukturalizace naráží na lokální postoje, nejen managementů, ale i zřizovatelů, často municipalit,“ doplnil ředitel VZP Zdeněk Kabátek. „Je na nás, abychom ten trh přesvědčili, že nebude zhoršená dostupnost péče, jen bude poskytovaná jinou formou,“ dodal. Podle Kabátka v transformaci lůžek postupují všechny zdravotní pojišťovny ve shodě.
Podle starších dat Ústavu zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS) je v Česku skoro polovina akutních nemocničních lůžek neobsazená, v některých krajích i víc. V roce 2022 byl průměr necelých 56 procent. Ve stejném roce bylo asi 12.600 lůžek následné péče, jejich obsazenost byla 81 procenta.
Potřeba následné péče bude navíc spolu se stárnutím populace ještě růst. V roce 2050 bude v ČR žít půl milionu seniorů nad 85 let, proti současnosti dvojnásobek. Dostatek vhodných lůžek pro ně podle dat ÚZIS není ani teď, v posledních letech svého života často takoví pacienti opakovaně leží v nemocnicích akutní péče.
Data ukazují, že počet ošetřovacích dní v nemocnicích akutní péče dlouhodobě klesá. Roste ale podíl péče, kterou v nich potřebují senioři. Mezi roky 2010 a 2023 vzrostl o pětinu počet hospitalizovaných nad 85 let bez akutní operace a o čtvrtinu u těch, kteří takový akutní zákrok potřebovali.