Aktual.: 31.07.2025 17:37
Ústí nad Labem – Vzpomínkovou akcí uctili dnes zástupci české i německé strany památku obětí lynče ústeckých Němců 80 let po tragické události. Masakru místního německy mluvícího obyvatelstva předcházel krátce po druhé světové válce výbuch muničního skladu zřízeného v bývalém cukrovaru v Krásném Březně. Při explozi 31. července 1945 zahynulo 27 lidí a desítky lidí se zranily. Kvůli opravě Benešova mostu, ze kterého pachatelé masakru házeli své oběti, se dnes pieta uskutečnila na sousedním železničním mostě. ČTK o tom informoval Jan Vondrouš, ředitel spolupořádající společnosti Collegium Bohemicum.
Vzpomínkový akt začal ve 14:00 v Krásném Březně, kde je pamětní deska připomínající české a německé oběti výbuchu muničního skladu. První výbuch se tehdy ze čtvrti ozval krátce po půl čtvrté odpoledne z bývalé rafinérie cukru. Následovala silná detonace a řada slabších výbuchů pak pokračovala až zhruba do půl osmé večer. V místě se rychle šířil požár, který vinou vybuchujících min a munice přeskočil na okolní budovy i na nedaleký pivovar.
Následný masakr Němců byl podle některých zdrojů odplatou za výbuch, označený za německou sabotáž. Jednoznačné příčiny exploze muničního skladiště ani následného vraždění se nikdy nepodařilo odhalit. Vzhledem k tomu, jak těsně za sebou obě události následovaly, je však nepravděpodobné, že by masakr byl „spravedlivou“ reakcí na explozi.
Připomínková akce se v Ústí nad Labem koná každoročně více než dvě dekády. V roce 2007 dalo tehdejší vedení města umístit na Benešův most pamětní desku. K prvním vraždám Němců došlo v místech před hlavním nádražím, na Mírovém náměstí, na Předmostí a na mostě dr. Edvarda Beneše, a to už několik sekund po prvním výbuchu. Oběti masakru byly na veřejných prostranstvích stříleny, ubíjeny klacky a bodáky, topeny v protipožární nádrži a shazovány z mostu.
Oběti lynče si tak dnes delegace připomněla v 15:00, tentokrát kvůli rekonstrukci Benešova mostu na mostě železničním. Původní pamětní desku nahradila její kopie, originál je uložený v archivu muzea. „Bude symbolicky ukázána kopie na železničním mostě, abychom navodili atmosféru předchozích setkání,“ řekl ještě před pietou Vondrouš.
Na masakru se podle historiků podíleli členové Revolučních gard, neznámí civilisté, ale i vojáci 28. pěšího pluku československé armády a Rudé armády. Podle názoru některých historiků mělo krveprolití demonstrovat nutnost odsunu Němců z Čech, o němž právě jednaly velmoci v Postupimi.
Některá svědectví, hovořící především o hrůzách páchaných v ústeckých ulicích, se podařilo získat od pamětníků až po roce 1990. Do roku 1990 byly na české straně události bud zamlčovány nebo tendenčně interpretovány. Studium historických dokumentů nebylo možné pro jejich utajování. Dnes je událost zmíněna na dvojjazyčné výstavě Naši Němci v Oblastním muzeu v Ústí nad Labem. O masakru hovoří Collegium Bohemicum i ve svém podcastu.
