Aktualizace: 25.03.2024 04:30
Washington – Jsou šupinaté, mají rozeklaný jazyk a mohou měřit až šest metrů. Krajty ovšem mohou být také jedním z nejekologičtějších tvorů, jaké lze na planetě chovat na maso, napsal zpravodajský server The Washington Post.
Skupina vědců zkoumala dva druhy velkých krajt po dobu 12 měsíců na farmách v Thajsku a Vietnamu, kde je hadí maso považováno za lahůdku, a zjistila, že jejich chov je efektivnější než chov jiných hospodářských zvířat. Jejich výzkum, který zveřejnil časopis Scientific Reports, naznačuje, že chov krajt by mohl nabídnout řešení rostoucího nedostatku potravin na celém světě, který zhoršuje změna klimatu.
Vědci, kteří studovali více než 4600 krajt, zjistili, že jak krajta tmavá, tak krajta kroužkovaná rostou během prvního roku života velmi rychle. Navíc vyžadují méně potravy z hlediska takzvané konverze krmiva, tedy množství potřebné potravy na výrobu jednoho kilogramu masa, než jiní tvorové chovaní na farmách včetně kuřat, skotu, vepřů, lososů a dokonce i cvrčků.
Hadi byli krmeni směsí krmiva z místních zdrojů, včetně volně žijících hlodavců, vedlejších produktů z vepřového masa a rybích granulí. Denně přibírali až 45 gramů, přičemž samice rostly rychleji než samci.
Hadi nebyli nikdy krmeni násilím a vědci zjistili, že plazi mohou dlouho hladovět, aniž by ztratili mnoho tělesné hmotnosti, což znamená, že potřebují méně práce při krmení než tradiční hospodářská zvířata.
„Potřebují velmi málo vody. Krajta může žít z rosy, která se tvoří na jejích šupinách. Ráno se jen napije ze svých šupin a to jí stačí,“ řekl Daniel Natusch, herpetolog a odborník na biodiverzitu, který se na výzkumu podílel. „Teoreticky byste ji mohli na rok přestat krmit,“ dodal.
Ve světě, kde vědci předpovídají, že změna klimatu povede k extrémnějšímu počasí a klimatickým šokům, je druh, který je odolný vůči teplu, nedostatku potravin a dokáže produkovat bílkoviny „mnohem efektivněji než cokoli jiného, co bylo dosud studováno, téměř splněným snem“, řekl Natusch.
Hadi jsou již dlouho ceněni v Asii, kde se používají v tradiční medicíně a také v pokrmech, jako je proslulá hongkongská hadí polévka. V posledních letech vznikají v jihovýchodní Asii a Číně hadí farmy, které uspokojují rostoucí poptávku po hadím mase a kůžích používaných v luxusním koženém zboží.
Během svého výzkumu Natusch jedl hady grilované, smažené na špízu, v karí a jako sušené maso. Chuť hada popsal jako podobnou kuřecímu masu, ale o něco chutnější. Protože hadi nemají končetiny, při řezničině se podle něj plýtvá jen velmi málo. A je pozoruhodně snadné je filetovat: „Stačí přiložit nůž podél hřbetu a získáte čtyřmetrový kus masa.“
Přesto Natusch uznává, že hadi se v blízké době pravděpodobně nestanou součástí západního jídelníčku. V jeho rodné Austrálii přetrvává tvrzení, že „jediný dobrý had je mrtvý had“ a lidé se jich dost bojí.
Ve Spojených státech jsou krajty tmavé řazeny mezi invazivní druhy. Tento druh se rozšířil ve floridském Everglades, kde je povoleno je lovit. Ovšem vzhledem k tomu, že maso kupované v obchodech je relativně levné a snáze dostupné než odchyt těchto kluzkých tvorů, Natusch si nepředstavuje budoucnost, kdy se chov hadů stane řešením amerických problémů s krajtami.
V hadech však vidí potenciální řešení klimatických problémů pro zemědělce v místech, jako je Afrika, kde je nedostatek potravin stále větším problémem, protože klimatické katastrofy překonávají veškeré inovace v zemědělských technikách.
„Pokud by zemědělci byli svolní s tím, že občas ve svém poli kukuřice odchytí pár hlodavců-škůdců a nakrmí jimi krajtu, získají kvalitní a odolné bílkoviny,“ dodal Natusch.
