WP: Pentagon se připravuje na několik týdnů trvající pozemní operaci v Íránu

Trumpova administrativa v posledních dnech vydává prohlášení, že válka se chýlí ke konci, a současně vyhrožuje, že ji ještě vyostří. Zatímco prezident dal najevo ochotu vyjednat ukončení konfliktu, tisková mluvčí Bílého domu Karoline Leavittová v úterý varovala, že pokud Teherán neukončí své jaderné ambice a nepřestane vyhrožovat USA a jejich spojencům, je Trump „připraven rozpoutat peklo“. Sám ale podle mluvčí dosud neučinil žádné rozhodnutí a Pentagon mu pouze připravuje možnosti invaze.

Americký ministr zahraničí Marco Rubio zase v pátek řekl, že konec války s Íránem je otázka týdnů, nikoli měsíců, a že USA nemusí zahájit pozemní invazi do Íránu, aby dosáhly svých cílů.

Server Axios minulý týden napsal, že Trump zvažuje okupaci íránského ostrova Charg, jenž slouží jako exportní terminál pro 90 procent íránského vývozu ropy. Charg leží asi 25 kilometrů od íránského pobřeží. Podle WP se také diskutuje o operaci v dalších pobřežních oblastech poblíž Hormuzského průlivu s cílem najít a zničit zbraně, které mohou ohrozit komerční a vojenskou lodní dopravu.

Americké ministerstvo obrany zvažuje, že do oblasti Blízkého východu vyšle až 10.000 dalších vojáků. Čerstvé síly, které by nejspíše sestávaly z pěchoty a obrněných vozidel, by doplnily zhruba 5000 příslušníků námořní pěchoty a několik tisíc vojáků z elitní 82. výsadkové divize, již byli do oblasti vysláni už dříve. Podle listu Wall Street Journal není jasné, kde přesně na Blízkém východě mají být tyto jednotky nasazeny, je ale pravděpodobné, že budou působit v dosahu Íránu a ostrova Charg.

Nedávné průzkumy veřejného mínění ukázaly, že 62 procent respondentů je rozhodně proti nasazení pozemních jednotek v Íránu, zatímco pro se vyslovilo 12 procent dotázaných.

Za první měsíc současné války na Blízkém východě zemřelo 13 amerických vojáků: šest po pádu letadla v Iráku, šest po útoku bezpilotního letounu na kuvajtský přístav a jeden po útoku na leteckou základnu v Saúdské Arábii. Odvetné údery proti americkým cílům v nejméně sedmi blízkovýchodních zemích pak zranily přes 300 amerických vojáků.

Spojené státy a Izrael zahájily 28. února údery proti Íránu, které zažehly regionální válku. Teherán a jeho spojenci v odvetě začali drony, balistickými střelami a raketami útočit nejen na Izrael a na americké vojenské objekty na Blízkém východě, ale i na civilní cíle včetně ropné infrastruktury v okolních arabských zemích.

Íránské revoluční gardy pohrozily útokem na americké univerzity v regionu

Teherán – Íránské revoluční gardy dnes pohrozily, že se zaměří na americké univerzity na Blízkém východě, pokud USA do pondělního poledne (10:30 SELČ) neodsoudí ostřelování univerzit. Americko-izraelské údery totiž podle gard zničily dvě íránské univerzity, napsala agentura AFP. Agentura Reuters naopak uvedla, že gardy pohrozily útokem na dvě izraelské nebo americké vysoké školy kvůli útoku na jednu íránskou univerzitu. Izrael a USA útočí od konce února na Írán, který provádí odvetné údery v regionu.

„Pokud americká vláda nechce, aby se tyto univerzity v regionu staly terčem odvetných opatření, musí ostřelování univerzit odsoudit v oficiálním prohlášení do poledne 30. března,“ píše se v prohlášení gard zveřejněném íránskými médii.

Reuters s odkazem na íránskou státní televizi napsal, že gardy v odvetě za útok na univerzitu vědy a technologie v Teheránu zaútočí na dvě izraelské nebo americké univerzity v regionu.

Současná válka na Blízkém východě začala 28. února vzdušnými údery Izraele a Spojených států na Írán. Ten v odvetě cílí na americké a izraelské cíle v regionu, konflikt se ale rozšiřuje kvůli zapojení íránských spojenců v Libanonu, Iráku a Jemenu, kteří provádějí útoky v solidaritě s Teheránem. Íránské revoluční gardy také částečně blokují Hormuzský průliv, kudy prochází zhruba pětina světové produkce ropy a odhadem třetina zkapalněného zemního plynu (LNG).

‚;
} else {
let zoneId = ‚78406‘;
zoneId = (zoneType === ‚autonaelektrinu‘) ? ‚230106‘ : zoneId;
div.innerHTML = “;
}
}