Aktualizace: 3.03.2024 07:05
Praha – Za 20 let členství v Evropské unii splnilo Česko šestkrát ekonomická kritéria pro zavedení společné evropské měny. Zatím naposledy se to stalo v roce 2018, letos není vyloučeno, že se to podaří znovu. Vyplývá to z analýz ministerstva financí a České národní banky (ČNB), které instituce pravidelně zpracovávají při hodnocení připravenosti ekonomiky na zavedení eura. I nadále ale země nebude plnit podmínku členství v mechanismu směnných kurzů ERM II. Vláda se chce k debatě o možném zavedení eura v Česku vrátit v prvním čtvrtletí příštího roku.
Česko se k zavedení eura zavázalo ve smlouvě o přistoupení k EU, žádný termín pro takový krok stanoven není. Pro vstup do eurozóny je nutné splnit takzvaná maastrichtská kritéria. Inflace musí být nanejvýš o 1,5 procentního bodu nad průměrnou inflaci tří zemí eurozóny s nejnižším růstem cen. Dlouhodobá úroková míra nesmí být o více než dva procentní body nad průměrem tří zemí eurozóny s nejnižší inflací. Kritérium veřejných financí stanovuje maximální míru deficitu veřejných financí na tři procenta hrubého domácího produktu (HDP) a maximální míru zadlužení na 60 procent HDP. Posledním kritériem je kurzová stabilita, která vyžaduje dvouleté členství v ERM II.
Česko v minulosti mělo problémy zejména s plněním kritérií cenové stability a deficitu veřejných financí. Inflaci vyšší než stanovená hodnota mělo za dobu členství v EU desetkrát, deficit překročil hranici tří procent HDP devětkrát. Naproti tomu úrokové kritérium země splnila s výjimkou roku 2022 pokaždé. Problém Česko nemá ani s maximální mírou zadlužení, která se sice za dobu členství v EU zvýšila z 30,4 procenta HDP na 44,7 procenta HDP, stále ale zůstává výrazně pod stanovenou hranicí 60 procent HDP.
V letošním roce by podle nejnovější analýzy ministerstva financí a ČNB mohlo Česko znovu ekonomická kritéria splnit. Analýza předpokládá, že harmonizovaná roční inflace v Česku bude 3,5 procenta, průměr tří zemí eurozóny s nejnižší inflací bude dvě procenta. Deficit veřejných financí by se měl snížit na 2,2 procenta HDP z 3,6 procenta HDP v roce 2023. Úrokové sazby státních dluhopisů, stejně jako celkové zadlužení, by nadále neměly představovat problém.
Kritérium členství v ERM II ale Česko nadále splňovat nebude, přestože je kurz koruny vůči euru dlouhodobě relativně stabilní a pohybuje se v pásmu, které členství v ERM II od zapojených zemí vyžaduje. Vláda v únoru rozhodla, že termín pro vstup do systému, stejně jako termín pro zavedení eura, zatím nestanoví. K debatě se chce vrátit v prvním čtvrtletí příštího roku. Představitelé ministerstva financí i ČNB upozorňují, že členství v ERM II bez jasného termínu zavedení eura by mohlo být pro Česko nevýhodné.
Kromě plnění maastrichtských kritérií vyhodnocují ministerstvo financí a ČNB také úroveň sladěnosti české ekonomiky s eurozónou. Poslední analýza upozorňuje na přetrvávající rozdíly v cenové i mzdové hladině mezi Českem a eurozónou, což by v případě přijetí eura mohlo vyvolat inflační tlaky. Rizikem je také velký rozdíl ve struktuře ekonomiky, když Česko má výrazně vyšší podíl průmyslu.
Společně s Českem vstoupilo do EU dalších devět zemí, z toho sedm jich euro zavedlo. Jako první bylo v roce 2007 Slovinsko, zatím poslední v roce 2015 Litva. Loni se k eurozóně připojilo Chorvatsko, které do EU vstoupilo v roce 2013. Členy eurozóny je v současnosti 20 z 27 zemí unie.
