Aktual.: 22.10.2025 15:55
Praha – Za ospravedlňování ruských válečných zločinů na Ukrajině při výuce na základní škole potvrdil dnes odvolací soud učitelce Martině Bednářové sedmiměsíční podmíněný trest. Součástí pravomocného rozsudku je také tříletý zákaz pedagogické a výchovné činnosti i další práce s dětmi a povinnost absolvovat kurz na posílení mediální gramotnosti. Bednářová neúspěšně kandidovala v aktuálních volbách do Sněmovny, byla trojkou pražské kandidátky hnutí Stačilo! Proti verdiktu se hodlá dovolat.
Podle předsedkyně odvolacího senátu Hany Chaloupkové nebyl důvod k uložení nižšího trestu. „Paní obžalovaná svými projevy odmítá jakoukoliv sebereflexi nebo připuštění, že mohla pochybit, byť i částečně,“ podotkla soudkyně. Za trestný čin popírání genocidia hrozí až tříleté vězení, zvolený trest je tak podle soudu spíše mírnější a výchovný.
„Tohleto nebyla konečná, budeme pokračovat!,“ prohlásila Bednářová při odchodu ze soudní síně. Novinářům stručně řekla, že z tohoto soudního rozhodnutí by mělo být každému špatně.
Pražský městský soud se případem zabýval potřetí. V minulosti ženu pravomocně osvobodil s odůvodněním, že její počínání nelze postihnout prostředky trestního práva. Tento verdikt ale zrušil na základě dovolání nejvyššího státního zástupce Nejvyšší soud a vrátil případ k dalšímu projednání.
Téma Ukrajiny otevřela češtinářka Bednářová při výuce v Základní škole Na Dlouhém lánu v Praze počátkem dubna 2022, tedy několik týdnů po začátku ruské invaze. Podle rozsudku v osmé třídě při hodině slohu uváděla, že ze strany Rusů jde o omluvitelný způsob řešení situace. Žákům tvrdila, že v Kyjevě se nic neděje. Když namítali, že ve zpravodajství viděli hořící město, řekla jim, že veřejnoprávní televize je zaujatá. Uvedla také, že ukrajinské nacistické skupiny na Donbase od roku 2014 systematicky likvidovaly Rusy. Někteří žáci učitelce oponovali a její výklad si nahráli.
Advokát Bednářové – nově zvolený poslanec za SPD Jindřich Rajchl – usiloval o to, aby se případ vrátil k obvodnímu soudu k provedení dříve zamítnutých důkazů, například ukrajinské ústavy. Kauza podle něj podléhá politickému zadání a společenské atmosféře. „Jsem přesvědčen, že kdyby jakákoliv učitelka v této zemi přednášela o situaci v Gaze, že se tam nic neděje, tak tady nesedíme. Donald Trump prohlásil, že Ukrajina si může za válku sama, soudili bychom ho za to?“ ptal se odvolacího senátu.
Bednářová podle Rajchla neospravedlňovala válečné zločiny, ale podněcovala u žáků kritické myšlení a vedla je k rozebírání příčin konfliktu. Proti tomu se ohradil státní zástupce Ondřej Šťastný. „Paní obžalovaná s nimi v žádném případě nechtěla vést demokratickou diskusi. Zlovolně je manipulovala,“ uvedl s tím, že žáci základní školy jsou zranitelné osoby a Bednářová jim sdělovala objektivně lživé informace. Zdůraznil, že stíhaná je za to, nikoliv za svůj názor.
Bednářová, která učila přes 30 let, na svých výrocích trvá a proces označuje za politický a vykonstruovaný. Kauza podle ní porušila všechna práva a svobody, která jí zaručuje ústava – svobodu projevu, právo vykonávat profesi, právo na soukromí a zejména na spravedlivý soudní proces. Po incidentu dostala výpověď, kvůli níž se školou neúspěšně vedla pracovněprávní spor. Podle soudů svým výkladem porušila školský zákon, interní předpisy školy i zákoník práce.
Žena má řadu podporovatelů, kteří jí ve veřejné sbírce poslali statisíce korun. Část dárců připojila povzbudivé vzkazy, v nichž učitelku chválili za odvahu a označovali ji za oběť totalitní zvůle. Skupinka sympatizantů se zúčastnila i dnešního odvolacího zasedání. Advokát Rajchl je přesvědčený, že Bednářová nakonec dosáhne osvobození. Upozornil na judikát ohledně svobody slova, který vydal Ústavní soud až po rozhodnutí Nejvyššího soudu v učitelčině případu.
„Podle Ústavního soudu by měl soud v hraničních situacích rozhodovat vždy ve prospěch obžalovaného i v případě, že některé problematické výroky zůstanou nepotrestány – právě proto, aby byla posílena důvěra společnosti v demokratickou společnost a v to, že justice nepodléhá politickému zadání,“ poznamenal Rajchl. Rozhodnutí Ústavního soudu se nicméně netýkalo popírání genocidia, ale šíření poplašné zprávy, za které byl stíhaný aktivista Ladislav Vrabel.
